Jak vznikají vločky sněhu?

Celé to překrásné kouzlo zimy spočívá vlastně v jedné jediné věci. Ve sněhu. Když začne padat, všichni se radujeme. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, odkud se sníh bere? Jak vzniká? A jak je možné, že na světě nenajdete dvě stejné vločky sněhu? Otázky, kterým se dnes pokusím přijít na kloub. Přidejte se.

sněhová vločka

Aby sněhová vločka mohla vůbec vzniknout, potřebuje k tomu správnou vlhkost vzduchu. Ta nastává, když teplota vzduchu klesne k mínusovým hodnotám. Jakmile tato chvíle přijde, začne se drobná částečka prachu, která si jinak jen tak poletuje vzduchem, měnit v budoucí sněhovou vločku. Jak?

Nejdříve se působením vodní páry vytvoří na prachovém zrnku ledový krystalek. Postupně se pak vytváří krystaly další a další. Jednotlivé krystalky ledu se následně spojí v jeden větší shluk. Tím se zároveň zvětší i celé prachové zrno, jenž je drobnými krystalkami poseté. A tak vzniká vločka. Taková, jakou ji známe.

„Dospělá“ sněhová vločka ale nemusí vždy dopadnout na zemský povrch. Život vloček je totiž neustále ovlivňován okolními podmínkami. To, jestli dopadnou až k nám, závisí především na správné teplotě vzduchu. Ta se vždy pohybuje v mínusových číslech, tedy pod nulou, a musí být stejná ve všech vrstvách vzduchu, kterými vločka během pádu prochází. Tomu říkám loterie.

Za těchto podmínek se pak z nebe můžou sypat tisíce a tisíce vloček. Po dopadu na zem mají sice tendenci lehounce roztávat, ale zároveň se propojují v jeden velký útvar, který nazýváme sníh. Pokud však sněhová vločka při své cestě narazí na vrstvu vzduchu s teplotou vyšší než nula, k nám, lidem, už nedorazí. Místo toho přijde na řadu tání, které způsobí, že se ledové krystalky, z nichž se vločka skládá, změní na vodu. K zemi se tak následně snáší pouze déšť se sněhem nebo mrznoucí déšť. (Smutný smajlík.)

Tvar a rozměr sněhových vloček podléhá více faktorům, nicméně za ten hlavní se považuje opět vlhkost vzduchu. Pokud je ovzduší sušší, vznikají vločky ploché, beztvaré. Naopak v případě vysoké vlhkosti vzduchu se rodí vločky, jež se tvarují do těch typických útvarů, které umí nakreslit už děti v mateřské školce. Tyto nejkrásnější vločky přichází na svět při teplotách zhruba mezi -10 až – 15 stupni Celsia. Připomínají krajkové vzorování a jsou skutečně nádherné. (Mě prostě nikdy nepřestanou fascinovat.)

V případě, že se teploty sníží až k -20 °C, se pak z mraků sypou už jen sněhové jehličky, které píchají do tváře a pěkně zebou. Jak je to s velikostí vloček sněhu? Sněhová vločka sice může při spojení s dalšími vločkami dorůst až velikosti 15 mm, nejčastěji se ale k nám dolů dostávají z nebe vločky samostatné, o rozměrech pouhého 1-2 mm.

Opravdu nemůžete najít dvě stejné sněhové vločky? Odpověď je jednoduchá. Vědci spočítali, že pravděpodobnost, že objevíte vločku sněhu stejného tvaru, se rovná 0,00000…1. Těch nul by tam bylo opravdu hodně, takže je sem všechny vypisovat nebudu. Jednoduše řečeno, mluvíme o pravděpodobnosti tak šíleně malé, že je v podstatě nereálná. Čím to je?

Jde o to, že v přírodě nikdy nenastane okamžik, který by nabídl naprosto identické podmínky pro vznik vločky. Každá sněhová vločka se rodí v jinou dobu a za jiných okolních meteorologických jevů, což má přímý vliv na její tvar. Proto se sněhové vločky liší. Tvar vloček se navíc ještě mění v průběhu jejich cesty atmosférou. K zemi tak často dopadá vločka, která už vystřídala mnoho různých podob.

Jak již bylo napsáno, jednotlivé vločky se po dopadu na zem spojují v jednu velkou bílou v peřinu. Bílá pokrývka však vydrží jen za předpokladu, že teploty zůstanou pod bodem mrazu. Jakmile se přehoupnou nad nulu, sníh začne tát. A to je vždycky škoda. Informace o tání sněhu pro vás asi nebude v ničem nová, věděli jste ale, že existují různé typy sněhu? Vsadím se, že ten první znáte určitě. Říká se mu prašan.

Jako prašan se označuje čerstvě napadený sníh, který opravdu vypadá jako prachová peřina. Od toho byl také odvozen jeho název. Estetický dojem, který tento typ sněhu vzbuzuje, je způsoben tím, že se jednotlivé vločky sněhu po dopadu na zem ještě nestihly navzájem propojit. Proto působí tak krásně. Prašan možná ocení někteří lyžaři nebo snowboarďáci, sněhuláka z něj ale spíš nepostavíte.

Tento typ sněhu se tvoří právě ze zmíněného prašanu. Zlomkový sníh se z něj stává vlivem větru a dalších meteorologických podmínek, které zapříčiňují lomivost vloček. V překladu, vločky se začnou lámat / rozpadat a spojovat se v jednu celistvou vrstvu sněhu. Zlomkový sníh je obvykle těžký (tak do něj zkuste nespadnout, dlouho byste se vyhrabávali). Na horách navíc hrozí, že se tento typ sněhu změní v lavinu.

Firn není ani sníh, ani led. Je to v podstatě stagnující stádium přeměny sněhu na led, ke které ale nikdy úplně nedojde. Firn můžete vidět při oblevě, kdy sníh nejdříve roztaje, ale protože teploty následně klesnou pod bod mrazu, sníh znovu zamrzne. Dalo by se proto říct, že firn je sníh, který opakovaně roztává a opakovaně zamrzá. Jeho konzistence se podobá spíše ledu. Na rozdíl od pravého ledu se ale skládá ze sněhových vloček (prachových částic a krystalků ledu), nikoliv z čisté vody jako led. Za určitých podmínek se firn může dokonce změnit v ledovcové těleso.

No a je to. Tím je celé to tajemné kouzlo zimy vysvětleno. Možná si pamatujete, jak jsem se na podzim podobně pokusila rozebrat tajemství barevných podzimních listů. Příroda mě zkrátka baví. Jestli jste na tom stejně, mrkněte se do naší rubriky Příroda, kde najdete spoustu dalších článků. Příjemné čtení!

Štítky:

6 komentářů na “Jak vznikají vločky sněhu?”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *