Přehled: Chemie v tělové kosmetice a její rizika

Před pár týdny jsem na blogu publikovala článek o chemii ve vlasové kosmetice. (Odkaz na něj najdete na konci stránky.) Dnes na tento článek navážu a zaměřím se na skupiny látek, které se ve větší míře nachází v kosmetice tělové. Patří mezi ně zejména ftaláty (v parfémech), deriváty ropy (tělová mléka, vazelína) a mikroplasty (peelingy, sprchové gely). Látky, které byste v kosmetice asi nečekali, že?

sprchování

Hlavní problém chemických sloučenin v kosmetice spočívá v tom, že je jich už prostě moc. Složení každého výrobku se liší. V každém z nich se nachází jiné chemické látky, v jiných poměrech. Nikdo navíc pořádně neví, jak se tyto látky navzájem ovlivňují, ani to, jak mohou v dlouhodobém horizontu ovlivňovat nás. A to si představte, že podle průzkumu z roku 2020 leží české dospělé ženě na poličce v koupelně průměrně 21 různých kosmetických produktů. To je teprve nálož. Já jich mám teda doma určitě míň, nicméně zanedbatelné číslo to taky není. Proto se snažím vybírat si produkty, které jsou z naprosté většiny vyrobeny z přírodních ingrediencí. Ideálně s certifikátem bio.

Mezi tři mediálně nejznámější skupiny chemických látek používaných v kosmetice patří: silikony (pro hebkou pokožku a lesklé vlasy), sulfáty (vytváří pěnu) a parabeny (konzervanty, působí antibakteriálně). V těsném závěsu za nimi by mohla následovat umělá barviva + parfemační složky. Jelikož jsem se všem těmto 5 skupinám na JsemBio už věnovala, posunu se dnes dál. K látkám, které se velmi často vyskytují v kosmetice tělové. Chvíle napětí, na scénu přichází ftaláty, deriváty ropy a mikroplasty.

Ftaláty = estery kyseliny ftalové jsou látky, které se využívají napříč průmyslovými sektory. Využívají se nejen v kosmetice, ale také ke změkčování PVC materiálů. Různorodé, že? Ovšem nejsem si jistá, jestli jde o různorodost, ze které bychom se měli radovat. Výrobci kosmetiky s ftaláty pracují zejména ze dvou důvodů. V první řadě plní ftaláty v kosmetice funkci rozpouštědla (pro další látky obsažené ve výrobku).

Za druhé slouží jako fixátory vůně. A co si budeme povídat, většina zákazníků prostě preferuje kosmetiku voňavou. Někdy až příliš voňavou. Když už jsme u vůně, je dobré zmínit, že pokud byste hledali ftaláty na etiketě výrobku, je dost pravděpodobné, že byste pohořeli. Mezi jednotlivými zástupci složení se totiž ftaláty skrývají pod označením fragrance (vonná složka / parfém). Vodítkem pro vás může být informace, která udává obsah syntetických látek. Obsahuje-li produkt syntetické složky, zvyšuje se pravděpodobnost, že obsahuje i ftaláty. Čím je nahradit? Přírodní kosmetika používá pro zvýraznění vůně esenciální oleje. Ty jsou vůči zdraví šetrnější, ale zároveň jsou taky dražší, což se pak logicky promítne do ceny.

Ftaláty běžně najdeme v řadě kosmetických výrobků. Nejčastěji se skrývají v lacích na nehty, v různých parfémech, ve vlasové kosmetice (šampony, tužidla, laky), v tělových emulzích a někdy i v pleťových vodách. A jsme právě u toho. Pokud si nastříkáte na vlasy lak s ftaláty, nalakujete si nehty a odlíčíte se „ftalátovou“ pleťovou vodou, nevstřebali jste už za den těchto látek více, než je únosné?

Seznam zdravotních rizik, které s sebou ftaláty nesou, je k naší smůle velmi dlouhý. Jako první uvedu negativní dopad na endokrinní systém (systém žláz s vnitřní sekrecí) spolu s narušením hormonální rovnováhy. Některé studie dokonce naznačují přímý vliv ftalátů na náš reprodukční systém, přičemž zvýšené riziko neplodnosti při nadměrném užívání této chemické skupiny už prokázáno bylo.

Dále se nyní zkoumá potencionální souvislost mezi pravidelným vystavováním se ftalátům a rozvojem vývojových vad u nenarozeného plodu. Dobrý pozor vždy dávejte u malých dětí, ty by do kontaktu s chemickými látkami vůbec přijít neměly. V neposlední řadě musím ještě zmínit, že vědci prokázali zvýšené riziko vzniku alergií a astmatu v souvislosti s dlouhodobým užíváním ftalátů. Ach jo.

parfém

Mezi nejznámější deriváty ropy v kosmetické oblasti se řadí minerální oleje a vazelína. Skutečně, vazelína, kterou možná používali už vaši prarodiče. Její výhodou je rozhodně to, jak skvěle dokáže promastit vysušenou pokožku. (Díky tomu skvěle funguje na takzvané „tvrdé“ paty.) Jenže to není vše. Tím, jak vazelína ulpívá silnou vrstvou na kůži, ucpává póry, a to má za následek, že pokožka nemůže pořádně dýchat. V kůži se tak hromadí více toxinů a není dostatečně vyživena.

Na závěr bych se vrátila obloukem zpátky k tomu, že vazelína vznikla z ropy. Jako její derivát proto neobsahuje žádné živiny a nemá našemu zdraví co nabídnout. Oproti tomu včelí vosk nebo bambucké máslo se živinami pochlubit mohou, dají se proto považovat za hodnotnou alternativu vazelíny.

Minerální oleje jsou dalším produktem ropy, se kterým se v kosmetice setkáte. Výrobci jim často dávají přednost před přírodními oleji, protože jsou jednoduše levnější a mají delší životnost. Co naplat, že kvalita minerálních olejů se s těmi přírodními nedá srovnat. Nenechte se zmást, minerální oleje totiž nemají nic společného s těmi zdravými minerály. Kdepak. Jde jen o shodu jmen. Stejně jako vazelína, ani minerální oleje neobsahují žádné živiny. A stejně jako ftaláty, jsou v kosmetice nadužívány.

Co se stane, když minerální olej přijde do kontaktu s pokožkou? Minerální olej vytvoří jakýsi ochranný filtr, který je popravdě k ničemu. Tento filtr totiž k pokožce nepustí ani dostatek vzduchu, ani dostatek vody. Kůže proto může být náchylnější k projevům akné, k zánětům i k předčasnému stárnutí. To jsou vyhlídky, co? Pokud byste minerální oleje nadužívali, mohou vám hrozit i jiné zdravotní problémy, nejen ty kožní. K tomu všemu tyto ropné deriváty zatěžují životní prostředí, především vodní ekosystém.

Mikroplasty patří ke skupině látek, které byste v kosmetice možná vůbec nečekali. A přesto se v ní nachází. Nejčastěji bývají součástí peelingů a sprchových gelů, kde mají sloužit k tomu, aby pomáhaly odstraňovat odumřelé buňky naší pokožky. Kromě peelingů a sprcháčů se mikroplasty mohou nacházet také v zubních pastách, ve rtěnkách nebo v krémech. Do těchto typů kosmetických produktů se mikroplasty přidávají z důvodu „zahuštění“ výrobku.

To, jestli kosmetický produkt vznikl s využitím mirkoplastů, zjistíte podle údajů na obalu. Mikroplasty se označují zkratkami typu PE (polyethylen), PP (polypropylen) nebo třeba PET (polyethylentereftalát). Hlavní kámen úrazu u mikroplastů vidím v tom, že plasty obecně neskutečně zamořují životní prostředí. Mikroplasty z kosmetiky pak znečišťují zejména vodní toky a vodní plochy. Je to logické, jak peelingy, tak sprchové gely, se po umytí dostávají spolu s odpadní vodou trubkami do čističek. Ty však mikroplasty nedokážou správně přefiltrovat, takže mikroplasty dále putují řekami až do moří a oceánů. Smutná cesta.

Co se týče vlivu na zdraví, tam odborníci zatím nemají dostatek studií k tomu, aby mohli říct, jak mikroplasty působí na lidský organismus. Přirozené ale nejsou, to víme všichni. Protože problematika plastů je mnohem obsáhlejší, budu se jí na blogu určitě ještě věnovat. Než se tak stane, mrkněte se na můj článek o užívání parabenů, silikonů a sulfátů ve vlasové kosmetice.

sprchové gely

1 komentář na “Přehled: Chemie v tělové kosmetice a její rizika”

  1. Pingback: Jak je to s chemií ve vlasové kosmetice? - JsemBIO

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *