Otužování: Zlepšete své zdraví díky chladu

Začněte se otužovat. To teď sice slyšíte ze všech stran, ale je to rada nad zlato. Myslím, že málokdy se stane, aby mediální trend přinesl tolik užitku jako současná záplava fotek namodralých otužilců na sociálních sítích. Pokud ale chcete, aby vás otužování skutečně utužilo, měli byste si ho ve svém životě ponechat vlastně už napořád. Proto ti, co se jen párkrát osprchují studenou vodou, pak skočí na chvíli do řeky, vyfotí se, a tím celý proces ukončí, nemohou očekávat viditelná zdravotní zlepšení. Tak to prostě nefunguje. Tím se ale nechci nikoho dotknout, protože odvahu to chce i tak. Já sama jsem se začala otužovat zhruba před půl rokem a je to boží. Jak jste na tom vy, přidáte se?

Zdravotní benefity otužování

Stimuluje přirozenou termoregulaci

Otužování je proces bezpochyby zdraví prospěšný a přináší nám řadu benefitů. Ty obvykle souvisí se schopností našeho těla lépe zvládat přirozenou termoregulaci, kterou jsme bohužel v průběhu posledních desítek let tak trochu ztratili. Můžou za to hlavně vyhřívaná topení a umělé klimatizace. Ne, že bychom si snad doma nemohli topit (to dělali i naši předci od počátku věků, jen používali místo trubek oheň), ale nic se nemá přehánět. Proto doma zbytečně nepřetápějte.

S klimatizací je to ještě horší než s topením. Ta je vyloženě nepřirozená a může způsobovat problémy s krční pateří (nepříjemná ztuhlost), virózy a nachlazení. Mnohem lepší by bylo, kdybychom se mohli v parných dnech ochladit přirozeně, díky zeleni. Osvícení architekti na to pamatují, a proto se v projektech novodobých městských staveb objevuje propojení rostlin s betonovým prostorem. Třeba na střechách atd. Zní to možná trochu kuriózně, ale jde to a funguje to. Nepřehřívají se ani lidé ani budovy.

Konkrétní účinky na zdraví:

Zpátky k otužování. To dokáže neplechy, které topení, klimatizace a příliš pohodlný životní styl způsobily, napravit. Přirozeně a efektivně. Pojďme se podívat na konkrétní zdravotní benefity, ze kterých se mohou všichni otužilci těšit. Otužování:

• podporuje přirozenou obranyschopnost
• funguje jako prevence virových onemocnění
• pomáhá snižovat vysoký krevní tlak
• učí tělo lépe pracovat se zásobou kyslíku
• pomáhá nastartovat a udržet proces hubnutí
• zvyšuje odolnost organismu vůči stresu
• trénuje vůli, seberozvoj a disciplínu
• osvěžuje psychiku a vyvolává pocit štěstí

Příliv endorfinů po ledové sprše

To poslední můžu skutečně potvrdit! I když, osobně si myslím, že na sobě za toho půl roku, co se pravidelně otužuji, pozoruji více z uvedených benefitů. Například lepší obranyschopnost nebo větší stresovou odolnost. Ten pocit štěstí ale asi převažuje. Přitom se to na první pohled může zdát jako blbost.

Ráno vás probudí budík a vám se nechce ani z postele, natož do studené sprchy. Pak se donutíte, vlezete tam a ucítíte, jak vám po těle stéká studená voda. Jako led. A najednou se vám z ní nechce. Chcete vydržet co nejdéle. Jenže pak už to fakt nejde, tak ze sprchy zase vylezete a máte úsměv na tváři. Teda, aby bylo jasno, na začátku to tak většinou není, ale ten příjemný pocit zadostiučinění přijde velmi brzy.

Jak se začít otužovat

Tak a teď to možná nejdůležitější. Jak s otužováním začít, abyste to nepřehnali a aby vás to hned první den neodradilo? Nikam nespěchejte, začněte pomalu. Na dalších řádcích se s vámi podělím o svou vlastní zkušenost s otužováním a také popíšu klasické postupy, které se obecně doporučují.

Moje zkušenost s otužováním

Já osobně jsem začínala tak, že jsem zkombinovala více faktorů. Přestala jsem nosit tolik vrstev oblečení, začala jsem častěji a délě větrat + začlenila jsem do své každodenní rutiny studenou sprchu. Nejdříve jsem si pár měsíců sprchovala ledovkou dolní končetiny a zvlášť jsem si myla studenou vodou obličej. Každý den! Protože tak jako u každého nového návyku hraje i tady důležitou roli pravidelnost.

Po cca 2 a půl měsících už mi studená voda nedělala problém, tak jsem se rozhodla postoupit dál a umývat si ledovkou celé tělo. Nejdřív jsem na sebe pustila teplou / vlažnou vodu, aby to nebyl takový šok, a po pár sekundách jsem začala otáčet na studenější, studenější, až byla ta nejstudenější. To jsem opět prováděla každý den. Nyní pracuji na prodlužování času. Ideální doba strávená pod ledovou sprchou jsou 2 minuty. K těm už se blížím a baví mě to. Mým dalším cílem do budoucna je venkovní vodní otužování.

Začněte s chladným vzduchem

To je nejlepší a nejjednodušší způsob, jak si na chlad začít zvykat. I vaše tělo ocení, že ho hned nenatlačíte pod ledovou sprchu, obzvlášť jestli do teď žilo v teple. Takže, choďte v zimě ven. Na procházky, na výlety, proběhnout se. Ať jste se studeným vzduchem v kontaktu. Dále určitě začněte více větrat a méně topit. To může být problém, pokud žijete v domácnosti s více lidmi (ano, znám to a můžu vám poradit jediné, kdo vytrvá, ten vyhraje).

Každopádně čerstvý vzduch na sebe pouštějte alespoň po ránu, to je taková nutnost, abyste načerpali nový kyslík. Pak postupně větrání přidávejte a prodlužujte. Dalším efektivním vystavováním se chladu je kryoterapie. Na té jsem zatím nebyla a vzhledem ke covidovým opatřením se na ní asi jen tak nedostanu.

Méně se oblékejte

Není třeba být oděn ve třech svetrech, když je venku nad nulou. Naučte se nosit méně mikin a teplých ponožek. Přitom vždy pamatujte na tyto zásady: Pokud mrzne, měla by být v teple chodidla, dlaně, trup těla, krk, hlava a uši. Proto často uvidíte vodní venkovní otužilce s čepicí. Otužování je vůbec nejefektivnější, když chladnému vzduchu vystavíte holou kůži. Tudíž třeba tričko s krátkým rukávem na podzim je dobrý začátek. Třeba v září, v říjnu, znovu připomínám, nesnažte se to hned ze začátku přepálit.

Otužujte se studenou vodou

To je ta klasická ledová sprcha. Nejlepší je postupovat krok za krokem. Začněte od dolních končetin a postupujte výš a výš. Hlavu pod studenou vodu ale nedávejte, stačí si omýt obličej. Dalším tipem je střídání teplé a studené vody. Chvilku na sebe pustíte teplou, pak na chviličku studenou, a pak zase teplou. To se mně osobně ale moc neosvědčilo, nicméně někomu to vyhovuje. Třetí možností je postupné snižování teploty vody, kterou omýváte celé tělo. Zkrátka každý týden pootočíte kohoutek o kousek blíž k modré. Postupně si tak budete zvykat na nižší teplotu vody.

Jakmile se popracujete k ledové sprše, vydržte to alespoň 10 vteřin. Příští sprchu vydržte zase 10 a po pár dnech / týdnech (je to hodně individuální) prodlužujte interval o další a další vteřiny, až se propracujete ke 2 minutám. Po studené sprše se rychle osušte a hoďte na sebe oblečení. Dávejte si pozor, pokud si třeba omylem namočíte vlasy, ať neprochladnete. Otužovat byste se měli minimálně třikrát týdně, nejlepší je to ale každý den. Já osobně se otužuji každý den, protože časové prodlevy mi nevyhovují. Ono je totiž hrozně jednoduché si od ledovky odvyknout, zatímco vrátit se k ní už tak snadné není.

Studenou vodou se můžete otužovat i venku. Všichni odborníci vám ale poradí, ať to necháte až jako poslední krok celého otužovacího procesu. Venkovní koupel v zimních měsících totiž představuje kombinaci studené vody se studeným vzduchem, což by váš netrénovaný organismus nemusel vydržet. Uvědomte si, že každé otužování je vlastně stresový faktor, kterému své tělo vystavujete.

Dejte si nohy do chladu

Klid a nohy v teple = pohoda. Jasně, ale pokud trpíte na špatné prokrvení dolních končetin, udělejte to obráceně. Ten klid si ponechte, jen to teplo vyměňte za chlad. Zní to absurdně, protože zima na nohy už vám je, jenže právě v tom to vězí. Nalijte do kýblu studenou vodu a ponořte do ní chodidla. A vydržte! Tento proces pravidelně opakujte. Uvidíte, že brzy pocítíte lepší prokrvení a více tepla v končetinách.

Kontraindikace otužování

Otužování se obecně doporučuje zdravým jedincům. Pomoct ale může i těm, kteří se s nějakou diagnózou už potýkají. V takovém případě je však nutná předešlá konzultace s ošetřujícím lékařem. Já sama už pár let jednu léčbu podstupuji a přesto (právě proto?) se otužuji. A troufám si říct, že úspěšně, protože chlad mám stále radši a s každým dalším otužováním doslova cítím, jak mi tento proces pomáhá se uzdravovat. Věřím, že právě díky kombinaci otužování s dalšími biohackingovými metodami můžeme své tělo u lehčích zdravotních problémů vytrénovat až k samotnému vyléčení. To je ale čistě můj osobní názor.

Ti, pro které otužování skutečně vhodné není, jsou lidé trpící kardiovaskulárními chorobami a těhotné ženy. Pokud jste těhulka, která se pravidelně otužovala už předtím, než ve vás začal růst nový život, pak se můžete o případném pokračování poradit se svým gynekologem. Obecně vzato vždy záleží na tom, v jakém fyzickém stavu se aktuálně nacházíte, a jestli máte nastudováno dostatek informací.

Věřím, že jste si z dnešního článku odnesli dostatek praktických rad o tom, jak se začít otužovat. Tak se do toho pusťte! A napište nám, jak vám to jde. Psát nám můžete do komentářů nebo na naše sociální sítě Facebook a Instagram. Těšíme se!