Jak je to s chemií ve vlasové kosmetice?

V poslední době se často mluví o chemických sloučeninách (těch uměle vytvořených) v kosmetice. Škodí nám? Potřebujeme je? Nebo si vystačíme s kosmetikou ryze přírodní? Vzhledem k tomu, že je toto téma dost široké a chci se mu věnovat podrobně, rozdělím ho na několik článků podle typů kosmetiky. Dnes začneme s vlasovou. Porozumět složení šamponů totiž není zas tak jednoduché.

šampon

Nejčastějšími a nejdiskutovanějšími chemickými látkami, které výrobci přidávají do šamponů, jsou známá trojice: parabeny, silikony a sulfáty. O barvivech už slyšíte méně, ale i ona mohou nadělat spoustu škody. Podobně jako parfemovací složky. Všechny tyto skupiny látek si podrobně představíme v mém dnešním článku. A kdyby vás zajímalo, jak je to s chemií v kosmetice tělové, tady je odpověď.

U parabenů se nejčastěji setkáte s těmito dvěma zástupci: methylparabenem a propylparabenem. Na etiketách se značí velkým E + trojčíslím následujícím za písmenem. Jejich časté využití (od šamponů po tělová mléka atd.) má jednoduché vysvětlení. Zaručí delší životnost produktů. Výrobce se tím pádem nemusí stresovat, zůstane-li mu výrobek ve skladu o něco déle. Navíc i uživatelé často preferují kosmetiku, která se jim brzy nezkazí. Na první pohled výhoda v sobě však skýtá i skryté nevýhody.

Skupina parabenů je sama o sobě velmi široká. Některé parabeny jsou k užívání v kosmetice Evropskou unií zakázány, některé disponují pouze omezeným povolením a některé se mohou na trhu objevovat naprosto neomezeně. Kromě toho, že jako konzervanty prodlužují životnost výrobku, zabraňují díky svým antibakteriálním vlastnostem množení nechtěných mikroorganismů v produktu. Setkáte se s nimi proto u naprosté většiny šamponů. Je to ale dobře?

O tom můžeme polemizovat. Já osobně prostě konzervanty nemám ráda. A to hlavně proto, že jsme jimi obklopeni všude (v potravinách, v kosmetice). Do těla je tak dostáváme, podle mě, příliš mnoha různými způsoby. Spolu s tisícovkami dalších látek v sobě mícháme koktejl, o kterém toho zatím mnoho nevíme a který by nás mohl jednoho dne nemile překvapit.

Studiemi byly prokázány tyto vedlejší účinky parabenů:

  • pravidelné užívání může vést ke vzniku alergií
  • u citlivých osob mohou dráždit pokožku a oči
  • parabeny v těle působí podobně jako estrogen

Právě poslední odrážka představuje největší riziko. Estrogenu totiž v moderní době máme kolem sebe víc, než je přirozené. Zvýšená míra tohoto „ženského“ hormonu v organismu přitom může výrazně rozhodit řadu biologických procesů. Uvědomme si, že estrogen je v nás přítomen od narození, a to jak u žen, tak u mužů. Pochopitelně v jiných poměrech. Dnes ale jeho přítomnost neustále roste, aniž by to bylo třeba.

Estrogen vstřebáváme např. prostřednictvím některých léků / doplňků stravy (ženy užíváním antikoncepce) nebo konzumací potravin, které v sobě nesou zbytky tohoto hormonu. Příklad: mléko od krav z velkochovů. Neříkám, že všude, ale v mnoha velkochovech se bohužel hormony a antibiotika podávají zvířatům ve velkém. Jejich residua se pak potravním řetězcem mohou i přes přísné kontroly a opatření dostat až k nám. Když k tomu přidáte ještě pravidelnou dávku parabenů, není o co stát.

Nevím, jak vám, ale mně se při slově silikony vždycky vybaví umělá prsa. O těch ale dnešní článek není. Dnes to bude o silikonech s koncovkou -cone, -ane, onol. Ty najdete ve složení šamponů i mnoha dalších výrobků, protože se využívají napříč celým kosmetickým spektrem. Do šamponů je výrobci přimíchávají, jelikož dokáží vlasové vlákno obalit neviditelným filtrem, který vlasy ochrání před tepelným poškozením (třeba při žehlení vlasů). Kromě toho dodávají silikony vlasům lesk a hebkost a usnadňují jejich rozčesávání. V čem je tedy problém?

Problém je v tom, že levné silikony, které se do šamponů přidávají, nejsou rozpustné ve vodě. Tím pádem obalují vlasová vlákna znovu a znovu, čímž je vlastně uzavírají do neprodyšného obalu. Uzavřený filtr, který se nesmyje, pak dusí vlas a nepouští k němu dostatek živin. Tím vlasová vlákna ničí. Silikony navíc přispívají i k dalším problémům:

  • při kontaktu s pokožkou ucpávají póry
  • pokožka kvůli nim nemůže správně dýchat
  • při častém používání se po nich vlasy dříve mastí

Šampony s obsahem silikonů tedy určitě nejsou to pravé, protože při každém umývání vlasů se šampon pokožky nějak dotkne. Silikony bývají často obsaženy i v kondicionérech. Najdete je také v balzámech a ve vlasových maskách, které se aplikují jen na konečky vlasů (aby zabránily třepení). Takové vlasové produkty by měly být méně škodlivé, protože nepřijdou do kontaktu s pokožkou.

To, zda váš šampon obsahuje sulfáty, poznáte obvykle podle jeho pěnivosti. Což je hlavní důvod, proč se do šamponů přidává. Pěnivý šampon totiž vzbuzuje dojem 100% čistoty. Pěna smyje vše. Jde to i bez ní? Nebo spíš, jde to i bez sulfátů? Spousta výrobců přírodní kosmetiky nám dokazuje, že ano. Pěnivého efektu dosahují s pomocí byliny mydlice lékařské a existuje i řada dalších vychytávek.

K nejčastěji do šamponů přidávaným sulfátům se řadí Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Laureth Sulfate (SLES). Tyto sulfáty najdete i v zubních pastách, kde opět plní svou pěnicí funkci, nebo třeba v čisticích pěnách na obličej. Proč sulfáty v šamponech škodí?

  • vysušují pokožku hlavy i vlasy
  • způsobují třepení vlasových konečků
  • narušují přirozený ochranný filtr pokožky
  • mohou způsobovat svědění a dráždit kůži / oči

Největší problém u sulfátů však představuje smývání kožního mazu. Vytvořená pěna z vlasů odplaví jak nečistoty, tak i kožní maz, který je pro pokožku hlavy velmi důležitý. Pokud nám kožní maz chybí, nedochází ke správné hydrataci vlasů. Sulfáty navíc působí agresivně i na samotné vlasové folikuly, oslabují je, a tím ničí vlasy celkově.

šampony

Barviva a parfemované přísady se do šamponů přidávají v podstatě zbytečně. Barva šamponu může klidně zůstat taková, jaká byla po smíchání základních ingrediencí. Nemusí být ani růžovější, ani modřejší, ani žádná jiná. Syntetická barviva totiž rozhodně nepatří k látkám, se kterými byste se měli pravidelně setkávat. Často jsou vyráběna z ropy nebo z uhelného dehtu a našemu tělu ničím neprospívají.

U malých dětí může častý kontakt s umělými barvivy způsobit poruchy pozornosti, v krajním případě může vést až k poruše ADHD. (To ale platí spíše pro potravinářská barviva.) Jiná syntetická barviva jsou pro změnu považována za potencionální karcinogeny. Nicméně důkazů, které by toto tvrzení potvrdily, je zatím nedostatek. Takže v tuto chvíli jde spíše o domněnku.

Ano, i já chci, aby mé vlasy voněly, ale toho se dá docílit i jinak než s pomocí umělých, chemických složek. Přírodní kosmetika také voní. Díky všemožným květinovým esencím a ovocným výtažkům. Je teda pravda, že přírodní šampon s vůní žvýkaček (opravdu existuje) si jen těžko koupíte, ale myslím, že to zas taková ztráta není. Po žvýkačce ve vlasech nikdo netouží, tak na co potřebujeme žvýkačkový šampon?

Hlavním problémem syntetických parfemací je fakt, že na ně spousta lidí může být alergická. Jejich užívání pak způsobuje alergikům kožní problémy, hlavně ekzém. Z umělých vonných látek často alergizuje například: Hexyl Cinnamal, Kumarin nebo Citral. Přitom se nachází ve spoustě produktů.

I na přírodní kosmetiku pochopitelně může vzniknout alergie, protože v ní naleznete pestrou škálu mnoha různých látek. Já například nesnesu kosmetiku s medem. Bohužel. Přesto v ní vidím menší riziko, než v užívání převoněných šamponů neonových barev.

Přírodní šampony jsou šetrné nejen k vlasům, ale také k životnímu prostředí, protože se vyrábí ze složek, jež v přírodě normálně najdete. Zatímco uměle vytvořené látky mohou venku působit všelijak. A že se ven dostanou, to je jisté. Splaškami odpadních vod. A jak je to se samotným mytím vlasů? Poznáte rozdíl?

Ze začátku vám možná přijde, že přírodní šampon trochu méně pění, na to si ale zvyknete. Obzvlášť když se díky zrcadlu přesvědčíte, že vaše hříva je naprosto čistá. Postupným zbavováním se chemických látek uložených ve vlasech dojdete během několika týdnů k výsledkům, se kterými budete určitě spokojeni. Pokud ovšem po přírodní kosmetice netoužíte, nic se neděje. Klasický šampon vás nezabije. Je to spíš o celkovém přístupu k sobě, ke kosmetice a k našemu okolí. Já dávám nature products vždycky zelenou.

přírodní šampony

1 komentář na “Jak je to s chemií ve vlasové kosmetice?”

  1. Pingback: Přehled: Chemie v tělové kosmetice a její rizika - JsemBIO

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *