Proč zdobíme o Vánocích stromečky?

Někdo zdobí vánoční stromeček na Štědrý den ráno, někdo večer předem a někomu stojí v obýváku už od adventu. Doba zdobení se mění, ale tradice stavění jehličnanů se drží téměř ve všech domácnostech už desítky let. Zajímá vás proč? A jak tato tradice vznikla? Odpovědi najdete na dalších řádcích.

vánoční stromy

Vůbec prvními, kdo začali věšet na živé stromečky a keře ozdoby (konkrétně ovoce zavěšené na stužkách / provázcích), byli Pohané. Ti takto vítali příchod zimního slunovratu, který spadá na 21. 12. S dnešními Vánocemi tato tradice ještě neměla společného vůbec nic. Šlo spíše o přírodní rituál. I tento zvyk byl ale hluboce duchovní záležitostí, protože lidé tehdy žili úzce spjati s přírodou. Jak fyzicky, tak mentálně.

Mimochodem všimněte si, že prvními dekoracemi, které stromeček kdy ozdobily, byly právě ty z ovoce. A ty se také nejdéle udržely v oblibě. Kdybyste si je chtěli příští rok taky vyrobit, inspirujte se u nás.

Zdobení stromečků se s křesťanstvím poprvé propojilo v 6. století díky irskému misionáři, který tenkrát trávil Vánoce v Burgundsku. Obyvatelé této země byli Pohané, tudíž Vánoce neslavili. Aby jim křesťanský misionář osvětlil význam svátků, kterými lidé oslavují narození Ježíše Krista, ozdobil jedli. A to ne ledajakými ozdobami, nýbrž hořícími pochodněmi ve tvaru kříže. (Upřímně, moc si nedokážu představit, jak to udělal, ale zní to zajímavě.) Zdobení jehličnanů se však zatím neujalo.

Během následujících let a celého středověku se tedy stromečky nezdobily. První vánoční stromečky podobné těm současným se začaly objevovat až kolem 16. století a to v oblastech nynější Francie, Německa a Polska. Kdy se vánoční stromeček v podobě, v jakého ho vídáme dnes, zjevil u nás?

To v roce 1812 tehdejší ředitel Stavovského divadla uspořádal vánoční slavnost. Salónu, ve kterém se oslava konala, dominovala velká živá jedla ozdobená ovocem a dalšími jedlými ozdobami. Zde byl vánoční stromeček v lidském obydlí viděn v Česku poprvé. Už jsem se ale nedočetla ani nedoposlouchala, jak to vlastně toho ředitele napadlo. Každopádně to vymyslel moc pěkně, co říkáte?

Nová tradice se všem zalíbila, takže během první poloviny 19. století se živé stromečky zabydlely ve většině českých a moravských městských rodin. Tedy u těch, kteří si je mohli dovolit, abych byla přesná. Měšťané své jehličnany dekorovali sušeným ovocem, ořechy, stužkami a také ozdobami z perníku.

Spolu s rostoucí oblibou vánočních stromečků se začala rozvíjet také výroba vánočních dekorací, konkrétně baněk. První skleněné baňky skláři vyfoukli právě v 19. století, k zákazníkům se ale dostávaly postupně. Kromě vánočních ozdob začali lidé na stromečcích zapalovat i dnes už typické svíčky.

Na venkov tradice zdobení vánočních stromečků pronikala pomaleji, v podstatě až do první světové války. I když neměli stromečky, zdobili předtím venkované alespoň větvičky chvojí ve váze. Nejčastěji používali větve ze smrků, z jedlí nebo z borovic, které rostly okolo. I oni používali ke zdobení ovoce a stužky.

Z tepla domovů vánoční stromečky doputovaly až na chladná městská náměstí. Tam odjakživa stávaly májky (většinou v období hodů či jiných slavností). První stromeček ve veřejném prostoru vztyčil spisovatel Rudolf Těsnohlídek na brněnském náměstí Svobody. (Jsem pyšná, další pěkná stromová tradice z Brna!) Stalo se tak ve dvacátých letech 20. století a nešlo jen o estetický zážitek. Těsnohlídek uspořádal pod vánočním stromečkem sbírku na podporu opuštěných dětí.

A protože dobré skutky a dobročinnost k Vánocům patří, mám pro vás tři tipy, jak udělat radost ostatním, ale vlastně i sobě. Jak říká Phoebe v Přátelích, všechny dobré skutky jsou totiž sobecké. Ten hřejivý pocit u srdce z pomoci druhému je pro mě osobně moc příjemný.

  1. Krása pomoci: Chcete pomoct? Přispějte na péči těm, kteří zůstali v posledním roce nejvíce osamělí.
  2. Adventní koncert na podporu samoživitelů: Matky, otcové, prarodiče, tetičky, prostě všichni, kdo zůstali na výchovu dětí sami. Jedna ze skupin obyvatel, kterou koronavirová krize zasáhla nejsilněji. Pomozme jim společně.
  3. Sázíme budoucnost: Protože dnešní článek je plný informací o stromech (vánoční stromečky jsou pořád živé stromy), třetím linkem vás odkážu k iniciativě Sázíme stromy. Ta s pomocí dobrovolníků pomáhá udržovat plíce přírody ve správné rovnováze.

Tak krásné Vánoce! Užijte si je ve zdraví a se všemi, které máte rádi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *