Co na domácí višňovku:

• 0,5 l rumu (tmavý či světlý)
• košík zralých višní

Jak na výrobu višňovky

Zpracování višní

Vyrobit višňovku není vůbec nic složitého. Nejdéle času zabere samotný sběr višní a pak jejich čištění, případně odčervení. Pokud máte višně červivé, můžete je buď vyloupat a červíky odstranit, nebo višně použít i s červy. Z mé zkušenosti je alkohol do druhého dne zabije a bílí uličníci tak brzy vyplavou. Vy je pak můžete jednoduše scedit. Navíc se říká, že hmyz obsahuje hodně bílkovin. Prý.

Mně se na loupání a odčervení osvědčilo brčko. Jednak si jím višně snadno vypeckujete, jednak jím můžete červy odstraňovat. Každopádně si před zpracováním višní oblékněte buď staré tričko anebo zástěru, šťáva z ovoce stříká a višně při praní špatně pouští.

Příprava likéru

Višně samozřejmě také dobře omyjte a poté je vložte do vysoké skleněné nádoby. Já mám takovou vysokou zavařovačku s objemem tak 6 l cca. Je skvělá na vše, na likéry, na limonády, prostě taková nezbytná výbava každé správné hospodyňky, která v kuchyni ráda tvoří. A mám k ní taky velkou vařečku! A tu můžu taky doporučit. Višně pak jednoduše zalijte rumem. Já jsem použila klasický tmavý tuzemák, dobrý ale bude i bílý rum, pokud ho máte radši. Podle mě má takové jemnější aroma.

Kdybyste si chtěli připlatit, můžete použít rum v bio kvalitě (organický, vyrobený z bio třtiny). Fakt existuje i taková věc jako je bio rum! Prodává se třeba tady. Já ovšem při alkoholu na biu netrvám, protože z logiky věci alkohol moc zdravý není, takže to beru spíš jako takový hříšek po všech stránkách. A pokud máte domácí višně, tak máte vzhledem k počtu ingrediencí vlastně polovinu surovin organických.

Macerace višní

Zavařovačku pak nechte stát na světlém a teplém místě alespoň měsíc. Záleží na vás, višňovka snese i delší maceraci, ovšem při těch vedrech, které v létě bývají se alkohol pomalu vypařuje. To znamená, že původních 0,5 l se vám scvrkne cca na 0,4 l už za pár týdnů. Já nechávám višňovku macerovat na balkóně, takže sklenice po tom měsíci vypadá už pěkně špinavě (jen zvenku samozřejmě!), protože občas schytá nějaký deštík nebo pyl. Nedávno jsme tu prý ve vzduchu měli dokonce písek ze vzdálených pouští.

Po měsíci višňovku přecedím přes plátýnko nebo přes cedník a višně pořádně vymačkám. Ať z nich vytáhnu vše. Cukr nepřidávám. Nakonec jen sliju do čisté láhve a uchovávám v chladu, nejlépe v lednici. Višňovka je skvělá jen tak na přiťuknutí, můžete ji přidat také do zmrzlinových pohárů, do cukroví, do buchet. Prostě podle chuti.

Višňovka 2.0

Domácí višňovku si můžete také vylepšit podle vlastních chuťových pohárků a preferencí. Je to jednoduché, k višním stačí přidat koření, které je vysoce aromatické, takže likér výrazně dochutí. Hodí se například skořice, badyán, kardamom nebo semínka vanilkového lusku. Jestli budete některou z variant zkoušet, napište mi, jak vám chutnala a co jste na její přípravu použili. Kombinovat můžete také višně s čerstvými bylinkami, např. s mátou. To je lahodná kombinace! Bylinky jsou na maceraci v alkoholu zvyklé, stejně jako koření, takže klidně experimentujte. A nezapomeňte se během prázdnin inspirovat i dalšími letními recepty z našeho blogu.

Článek Domácí višňovka z letních višní a z rumu se nejdříve objevil na JsemBIO.

Z čeho zlaté mléko vyrobím:

• 150 ml mléka (živočišné / rostlinné)
• 1 lžička kurkumy
• 1/2 lžičky skořice
• 1/2 lžičky zázvoru
• špetka pepře

Jak na přípravu mléka s kořením:

Pro přípravu Golden Milk jsem zvolila všechny ingredience v sušené podobě. Co se zázvoru týče, ten ale můžete klidně použít i čerstvý. V tom případě kousíček odkrojte a nastrouhejte ho najemno. Celý proces přípravy zlatého mléka vám nezabere déle než 15 minut. Nejdříve si odměřte 150 ml mléka, já jsem použila mléko rostlinné, konkrétně to mandlové. Pokud jste ale zvyklí pít mléko živočišné, klidně si tento zlatavý nápoj připravte z něj.

Do rendlíku pak nalijte požadované množství mléka a postupně do něj přisypejte všechny druhy koření uvedené v receptu. Někdo do zlatého mléka přidává také vanilku kvůli jemnější chuti a vůni. Máte-li rádi sladké nápoje, nebojte se Golden Milk osladit lžící medu nebo javorového sirupu. Jde to ale i bez slazení. Další surovinou, kterou jsem ze svého receptu já osobně vynechala, je tuk (nejčastěji klasické máslo či přepuštěné ghí). A to proto, že z kombinace másla a mléka v nápoji se mi pravidelně zvedá žaludek. Jestli jste na tom podobně, doporučuji obejít se při přípravě Golden Milk bez přidaného tuku.

Ochucené mléko pak přiveďte k varu. Jakmile směs začne bublat, ztlumte plamen a nechte mléko povařit ještě zhruba 10 minut, aby se všechny chutě propojily a koření se dostatečně povařilo. Mléko už ale prohřívejte jen na mírném ohni. Až budete mít hotovo, jednoduše rendlík sundejte z plotny a zlatý nápoj nalijte do hrníčku. Před podáváním můžete ještě lehounce posypat skořicí.

10 zdravotních benefitů Golden Milk

O tom, že zlaté mléko příznivě ovlivňuje naše zdraví, nemůže být vůbec pochyb. Konec konců to je taky důvod, proč ho Indové před mnoha stovkami let začali pít. Kombinace různých druhů koření, jako jsou např. kurkuma, zázvor nebo pepř, představuje vyloženě zdravotní bombu. Pro jasnější představu jsem dnes vybrala 10 konkrétních účinků na zdraví, ze kterých se můžete po konzumaci Golden Milk těšit:

1. Významně posiluje imunitu.
2. Působí v těle jako antioxidant.
3. Předchází virovým a plísňovým infekcím.
4. Snižuje vysoký krevní tlak.
5. Ulevuje od vleklých bolestí kloubů.
6. Přispívá k lepšímu a kvalitnějšímu spánku.
7. Podporuje přirozenou detoxikaci těla.
8. Má protizánětlivé a relaxační účinky.
9. Posiluje kosti a zubní tkáň.
10. Zklidňuje zažívání a zlepšuje trávení.

Článek Recept: Golden Milk aneb zlaté mléko z Indie se nejdříve objevil na JsemBIO.

Dbejte na kvalitu rostlinného mléka

Kvalita by měla hrát hlavní roli při výběru jakékoliv potraviny. Proč ji tedy zmiňuji zrovna u rostlinného mléka? Protože na trhu nyní najdete velkou spoustu nápojů nazývaných rostlinná mléka, která mají vzbuzovat dojem zdravější alternativy k mléku živočišnému. Je pravda, že rostlinná mléka se svou strukturou skutečně podobají mléku živočišnému, tudíž je jimi můžete nahradit v případě, že trpíte intolerancí na laktózu nebo pokud vyznáváte veganskou stravu.

Kvalita rostlinných mlék se ale často významně liší. Ona známá značka Alpro určitě není nijak špatná, podle mého názoru ale není ani zas tak dobrá. Upřímně si myslím, že důvodem, proč se Alpro u nás tolik rozšířilo, je jeho dobré pokrytí ve většině nákupních sítích, od supermarketů až po drogerie. Co mi na Alpru vadí? Pojďme si pro ukázku porovnat, jak vypadá složení Mandlového nápoje original od Alpro a složení Mandlového nápoje Natur od značky DM bio. Obě mléka jsou pro naše zdraví určitě prospěšná, nicméně v jednom z nich je na můj vkus zbytečně moc vycpávek, bez kterých by se nápoj klidně obešel.

Mandlový nápoj Alpro, příchuť original

Složení: pitná voda, cukr, mandle (2,3%), fosforečnan vápenatý, mořská sůl, stabilizátory (karubin, guma gellan), emulgátor (slunečnicové lecitiny), vitaminy (B2, B12, E, D2)

Je sice fajn, že výrobci tento „mléčný“ nápoj obohatili o vitamíny skupiny B, nicméně nechápu opravdu velice nízký obsah hlavní ingredience = mandlí. Těch jsou zde jen 2 %. Dále nerozumím tomu, proč do nápoje přidali cukr a už vůbec mi nejde do hlavy obsah stabilizátorů. Karubin i guma gellan patří samozřejmě mezi látky v potravinářství povolené. Proč ale přidávat gumu do pití, když to jde i bez ní?

Mandlový nápoj Natur od DM bio

Složení: voda, 7% mandle*, mořská sůl*

Nejdříve na vysvětlenou, co je to ta hvězdička. S pomocí hvězdičky se obecně na výrobcích značí suroviny pocházející z ekologického zemědělství. Když porovnáte složení, hned vám asi dojde, proč jsem zvolila právě tyto dva nápoje. Zatímco ten první obsahuje zbytečně cukr a umělá zahušťovadla, ten druhý nic z toho nemá. Podíl mandlí je navíc u druhého nápoje trojnásobný. A pokud by vám chyběla ta béčka uvedená ve složení prvního výrobku, tak věřte, že nemusí. Mandle totiž obsahují vitamíny skupiny B přirozeně. Takže o ně fakt nepřijdete.

Nejvtipnější, anebo možná nejkurióznější, mi přijde skutečnost, že mandlový nápoj od značky DM bio byl vyroben s použitím bio surovin, které jsou kvalitnější, ale zároveň dražší. Oba nápoje přitom ve výsledku koupíte za stejnou cenu, v rozmezí od 62 do 69 Kč za litr. Záleží na konkrétním prodejci. Tak to jen tak k zamyšlení. A teď už se pojďme podívat na jednotlivé typy rostlinného mléka. Vybrala jsem 4.

Mandlové mléko

Mandlové mléko představuje patrně nejznámější a nejrozšířenější rostlinné mléko v ČR. Stejně tak jako většina typů rostlinného mléka, i to mandlové se dá poměrně jednoduše vyrobit doma. Ať už si mandlové mléko koupíte, nebo vyrobíte, bude průměrně obsahovat cca 40 kcal ve 100 ml. Samozřejmě záleží, jaké mléko vyberete. Pokud budete pít mléko vyrobené čistě z mandlí a z vody, tedy bez cukru, můžete se dostat na ještě mnohem menší množství kilokalorií ve 100 ml mléka. (Pro představu ve 100 ml kravského mléka najdete 65 kcal.)

Díky nízkokalorické hodnotě se mandlové mléko doporučuje při snaze zhubnout. Málo kalorií ale není to jediné, co vám k redukci váhy pomůže. Další výhodou je snižování hladiny cukru v krvi, ke kterému mléko z mandlí také přispívá. Pokud by vás zajímala přesná čísla, tak v jedné sklenici mandlového mléka se skrývají přibližně 2 g sacharidů, 3 g tuku a po jednom gramu vlákniny a po jednom gramu proteinů. Pravidelná konzumace mléka z mandlí vám navíc dodá část doporučené denní dávky vitamínu E, vitamínu D, vápníku, hořčíku nebo třeba fosforu. Co se živin týče, mandlové mléko tedy nijak nezaostává za mlékem živočišným.

Proč ještě pít mandlové mléko? Protože působí antioxidačně, protože zlepšuje zdraví naší pokožky, protože zpomaluje proces stárnutí, protože je plné zdravých tuků a tím podporuje činnost kardiovaskulárního systému, protože snižuje hladinu „špatného“ cholesterolu. A jako poslední protože mi poslouží argument zdravých zubů a zdravých kostí. Abyste všechny benefity získané pitím mandlového mléka dokázali využít naplno, pijte ho často a nebojte se větších dávek, klidně půl litru až litru denně. Pozor si musí dávat jen alergici na ořechy.

Kokosové mléko

Kokosové mléko se do povědomí Čechů začalo před pár lety zapisovat jako jedna z exotických ingrediencí využívaných v orientální kuchyni. V té se toto mléko využívá zejména ke snižování pálivosti jednotlivých pokrmů. Díky své krémové konzistenci funguje kokosové mléko skvěle v omáčkách a v polévkách. Kokosové aroma velmi příjemně ochutí také sladké dezerty (při velké snaze z něj ušleháte dokonce i šlehačku). Podobně jako kokosový olej, o kterém jsem psala v mém přehledu rostlinných olejů na smažení, obsahuje i kokosové mléko jak zdravé, tak nezdravé tuky. Takže to s ním úplně nepřehánějte.

Na rozdíl od toho mandlového je kokosové mléko docela dost kalorické, i přesto ho však někteří lidé na dietě popíjí, protože vás rychle zasytí. Velmi cenné může být kokosové mléko pro pacienty trpící anémií. Už v jednom hrnku kokosového mléka najdete 25 % doporučené denní dávky železa. Z dalších minerálů obsahuje mléko z kokosu také hořčík (ulevuje od křečí), draslík (snižuje vysoký krevní tlak), fosfor (předchází úbytku kostní tkáně) a měď (důležitá pro kůži). Jen vždy myslete na tu kvalitu. Kokosové mléko se totiž často zaměňuje za všelijaké kokosové nápoje plné cukru, které kokos neviděly ani z rychlíku.

Ovesné mléko

Ovesné mléko je podle mě jednou z nejzdravějších a nejlepších alternativ živočišného mléka. Už samy ovesné vločky jsou totiž velmi zdravé. Při výrobě mléka navíc vločky fermentují, čímž se jejich zdravotní benefity ještě zvyšují. Ovesné vločky a mléko z nich obsahuje velkou spoustu vlákniny (ze všech rostlinných mlék asi nejvíce), dále také rostlinné bílkoviny a probiotika, která prospívají zdraví střev.

A to ještě není vše, mléko z ovsa nabízí našemu tělu také vitamíny, např. vitamíny skupiny B nebo vitamín D. Není divu, že koktejl tolika zdraví prospěšných látek dokáže v těle příznivě ovlivnit stav kloubů a kostí, nervový systém a především zažívací systém. Oves a výrobky z něj zkrátka představují pro naše zažívání skutečný zázrak. Takže mléko z ovsa do svého jídelníčku určitě zařaďte. Ať už to kupované nebo to homemade. A popíjejte ho pravidelně.

Rýžové mléko

Mléko z rýže je velmi vhodné pro alergiky. Tak jako ostatní rostlinná mléka, i to rýžové neobsahuje laktózu, představuje proto skvělou alternativu k mléku živočišnému. Na rozdíl od mléka ovesného může to rýžové dobře posloužit i celiakům, jelikož je plně bezlepkové. U rýžového mléka si jen dávejte pozor na vysoký obsah sacharidů a proteinů. Pokud se tedy snažíte zhubnout, střídejte raději rýžové mléko s jinými rostlinnými mléky. Toto střídání se vám vyplatí i proto, že v rýžovém mléce nenajdete moc tuků. A ty by vám následně mohly ve stravě chybět.

To, co vám naopak díky rýžovému mléku chybět nebude, je déčko, které výrazně podporuje naši imunitu. Vitamín D navíc většině české populace dlouhodobě chybí, proto si ho dopřávejte, co to jde. Třeba prostřednictvím rýžového mléka. Anebo konzumací mořských ryb. Anebo obojím. Je to na vás, hlavně abyste si pochutnali. A jestli teď přemýšlíte nad tím, jak takové domácí mléko doma vyrobit, nebojte se, časem na blogu určitě přibude recept na jeho výrobu.

Článek Přehled: Různé druhy rostlinného mléka se nejdříve objevil na JsemBIO.

Intolerance na „mléko“

Osob trpících intolerancí na laktózu v Česku skutečně přibývá. Podle průzkumů se s touto formou nesnášenlivosti mléčného cukru potýká zhruba 10 % obyvatel naší země. Ale pozor, důležité je neplést si pojmy intolerance na laktózu a alergie na laktózu. Jedná se totiž o dvě rozdílné poruchy.

Alergie na laktózu se řadí mezi desítky dalších alergií (čili autoimunitních onemocnění), kterými člověk může trpět. Tak, jako každá alergie, i alergie na laktózu je výsledkem odpovědi našeho imunitního systému na určitý podnět, v tomto případě na mléko. Pokud jste na laktózu alergičtí, je dost pravděpodobné, že se u vás po jeho požití projeví alergická reakce. V tomto případě se mléku vyhýbejte.

Oproti tomu intoleranci na laktózu způsobuje nedostatek tělních enzymů zvaných laktázy. Tyto enzymy sídlí v tenkém střevě a pomáhají nám laktózu trávit. Bez nich organismus nedokáže mléko správně vstřebat a nastávají potíže. Lidé s intolerancí se ve většině případů vyhýbají mléku kravskému, někteří z nich ale nemají problém s mlékem kozím či ovčím.

Projevy intolerance na laktózu

Nesnášenlivost mléčného cukru způsobená nedostatkem enzymů se může projevovat mnoha příznaky. Mezi ty nejčastější patří:

• bolesti břicha, křeče a nadýmání
• průjem nebo zvracení
• zvýšená tvorba akné
• zvýšená únava a malátnost
• dlouhodobé bolesti hlavy

Kravské mléko

Pokud vy sami netrpíte ani alergií, ani intolerancí na laktózu, není třeba, abyste mléko ze svého jídelníčku vyřazovali. (Pokud nejste vegani, pochopitelně.) Mléko v přiměřené míře je zdravé a mnoha lidem chutná, což dává smysl. Stačí si uvědomit, že mléko představuje vůbec první potravu, kterou po narození přijímáme. Když už jsem se touto cestou dostala k mléku, jenž kojenci přijímají, tedy k mléku mateřskému, tak vřele doporučuji sérii dokumentů na Netflixu jménem (Un)Well, česky Zdraví (ne)prospěšné. Jedním z tématem tohoto šestidílného cyklu je právě mateřské mléko.

Ale teď zpátky k mléku kravskému, ať se do toho nějak nevhodně nezamotám. Kravské mléko, pokud pochází z kvalitních zdrojů, slouží především jako živočišný zdroj vápníku. Problém je v tom, že těch kvalitních zdrojů čím dál více ubývá. Stačí se podívat na mlékárenské velkochovy a na způsob, jakým v nich zvířata chovají. Nejde jen o samotný styl ustájení krav a nemožnost vyběhnout na pastvinu, jde i o krmivo, které krávy v těchto velkochovech dostávají, a jehož kvalitě můžeme polemizovat. A to už je příliš mnoho negativ dohromady.

Tuto nepříjemnou pravdu si naštěstí mnoho zemědělců uvědomuje a přechází proto na režim ekologických chovů. A to i přesto, že hospodaření v režimu bio je asi tak tisíckrát náročnější než to konvenční. Velký dík. Čím je bio mléko zdraví prospěšné? Kromě velkého množství vápníku v kravském mléce najdete také vitamíny, zejména vitamín D, a živočišné bílkoviny. To ovšem platí pro mléka, která nejsou pasterována ani jinak průmyslově upravována. Což jsou v podstatě jen mléka přímo od farmáře….

Kozí mléko

Kozí a ovčí produkty patří k mým velmi oblíbeným potravinám. Jsou fakt výborné! A jsou také o dost zdravější než běžně dostupné produkty z mléka kravského. Proč? Kozí i ovčí mléka obvykle pochází z malých, farmářských chovů, kde se více dbá na dodržování přirozených podmínek při chovu zvířat. Obě mléka jsou navíc pro lidský organismus mnohem lépe stravitelná. Začněme s mlékem kozím.

Účinky kozího mléka na zdraví znali už naši předci a nyní je potvrzují i vědecké studie. Kozí mléko prokazatelně posiluje imunitní sytém a velmi příznivě ovlivňuje stav naší pokožky i pleti. Kozím mlékem ke kráse a ke zdraví, dalo by se říct. A byla by to pravda. Já osobně nepiju přímo kozí mléko, ale miluji kozí kefír z nedaleké růžové kozí farmy v Drysicích. Pili jste někdy kozí kefír? Nebojte se ho. Chutná jemně, kyselkavě. A vzhledem k tomu, že jde o kvašený výrobek, je to skutečně takový zdravotní elixír.

Pokud by vás zajímal přesný obsah živin v kozím mléce, tady je.

Kozí mléko obsahuje:

• minerály (hořčík, vápník, fosfor, draslík)
• vitamíny (A, B, C, D, E)
• živočišné bílkoviny
• minerální soli
• bílkoviny a tuky
• mnoho dalších živin

Na kozím mléce je skvělé také to, že už z 250 ml, tedy z jednoho hrnku, získáme až 30 % doporučené denní dávky vápníku a téměř 20 % doporučené denní dávky bílkovin pro dospělého člověka. Kozí mléko nemusíte pít syrové, můžete s ním vařit, udělat si z něj smoothie (já si v létě připravuji skvělé smoothie z kozího kefíru a z čerstvého rybízu) nebo si nakupte už hotové výrobky z kozího mléka, např. kozí sýr či tvaroh. A ještě jedna věc. Mnoho lidí se kozím výrobkům vyhýbá, protože mají pocit, že smrdí. Kvalitní kozí výrobek nikdy nesmrdí. Nicméně určité aroma v těchto produktech zůstává, to přiznávám.

Ovčí mléko

Zkoušeli jste ho někdy? Jestli ne, nastal to čas změnit. Ovčí mléko a výrobky z něj jsou v poslední době čím dál dostupnější, takže se nebojte, že byste je nesehnali. Já osobně miluju ovčí sýry a taky ovčí jogurty, buď bílé anebo ten s příchutí slaný karamel. Oproti kozímu mléku nemá to ovčí nijak výrazné aroma, takže může být pro spoustu lidí schůdnější. Mléko od oveček je navíc krásně krémové a chutná nasládle, mohly by si ho tedy oblíbit i děti. Jak je na tom s obsahem živin?

Jako první bych zmínila, že už v jedné sklenici o objemu 200 ml se skrývá doporučená denní dávka vitamínu B12. Vitamínů skupiny B obsahuje ovčí mléko mnohem více. Kromě béčka v ovčím mléku najdete také vitamín D a vitamín C. U céčka pak doporučené denní dávky dosáhneme vypitím jednoho litru ovčího mléka. Pokud bychom porovnali ovčí mléko s mlékem kravským, přišli bychom na to, že v mléce od ovcí se nachází dvakrát více bílkovin a dvakrát více tuku. To znamená, že z hlediska tabulek bude ovčí mléko o dost výživnější. A možná zjistíte, že i chutnější.

Na závěr ještě krátký výcuc zdravotních benefitů, které nám ovčí mléko poskytuje. Za prvé, díky bohatému obsahu vitamínů a minerálů podporuje ovčí mléko správné fungování imunitního systému. Za druhé, vysoký podíl aminokyselin pomáhá regulovat krevní tlak. Za třetí, stejně tak jako mléka od krav a od koz, i to od oveček přispívá ke správné mineralizaci kostí. A dobře mineralizované kosti znamenají pevné kosti a to zase znamená nižší riziko zlomenin. Tak si doma nalijte sklenku mléka / kefíru a do dna!

Článek Přehled: Různé druhy živočišného mléka se nejdříve objevil na JsemBIO.

Co na mrkvánky potřebuji:

• 250 g bio hladké špaldové mouky
• 150 g farmářského másla
• 150 g nastrouhané bio mrkve
• špetka bio prášku do pečiva
• hrst vlašských ořechů
• špetka soli

Jak mrkvánky upeču:

Příprava mrkvánků vám moc času nezabere, samotné pečení pak zabere času ještě míň. Takže se ničeho nebojte, skočte na trh pro mrkev a pusťte se do toho. Nejdříve si lehce pomoučněte vál, na kterém budete těsto připravovat. Máte? Přisypte požadované množství mouky, špetku prášku do pečiva a sůl. Do osolené mouky nastrouhejte najemno dobře očištěnou a omytou mrkev. Nakonec přidejte změklé, na kousky rozdělené máslo a nadrcené vlašské ořechy. Rukama vypracujte ze všech surovin těsto, jenž se nebude drolit. Podle potřeby přidejte do těsta také pár kapek vody, aby bylo lepivější. Jakmile vytvoříte konzistentní těsto, zabalte ho do sáčku nebo do potravinové fólie a uložte ho ledničky, tak na hodinku, na dvě. Vy mezitím dělejte, co chcete.

Až se těsto odleží, vytáhněte ho z ledničky a nechte ho trochu povolit. Poté jej na pomoučněném vále rozválejte na velkou placku. Hrníčkem vykrajujte z této placky kolečka. Každé kolečko potřete náplní z máku a z povidel (instrukce najdete níže) a následně ho přeložte tak, abyste vytvořili něco jako šáteček. Tento šáteček můžete ještě propíchat vidličkou. Mrkvánky s náplní poté vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem a pomažte je rozšlehaným vajíčkem. Dejte je péct do předehřáté trouby na 160 stupňů na cca 40 minut. Pečte do zlatova. Upečené mrkvánky můžete dle libosti pocukrovat. Vzhledem k tomu, že těsto žádný cukr neobsahuje, nic tím nezkazíte.

Náplň do mrkvánků

• 150 g mletého máku
• 150 ml polotučného mléka
• 100 g švestkových povidel
• 20 g vanilkového cukru
• špetka skořice
• lžička rumu

Náplň připravíte velmi jednoduše. Do kastrůlku vlijte mléko a přisypte mák. V misce rozmíchejte povidla s rumem, s cukrem a se skořicí a tuto směs přidejte do kastrůlku. Vše dobře promíchejte a kastrůlek postavte na sporák. Povidlovo-makovou směs prohřívejte tak dlouho, dokud se mléko úplně nevsákne. Průběžně míchejte, ať se směs nespálí. Hotovou náplň nechte lehce zchladnout a poté už můžete plnit.

Proč jíst mrkev?

Taky si z dětství pamatujete, jak vám ve školce říkali, že mrkev je zdravá na oči? Já jo. A měli pravdu. Kromě očí ale mrkev příznivě ovlivňuje i další orgány a tělní procesy v našem organismu. Dokáže to díky pestrému obsahu živin. V mrkvi najdete např. vitamíny (A, skupina B, C, E, K), minerály (draslík, hořčík, železo atd.), vlákninu nebo přírodní sacharidy. Proto také v dnešním receptu na těsto chybí cukr. Mrkev totiž sladí sama o sobě a mnohem zdravěji. Je to prostě skvělá zelenina, kterou bychom určitě měli jíst pravidelně. A pokud jsem vás doposud nepřesvědčila, přidávám ještě další 3 důvody:

1) Mrkev snižuje cholesterol

Mrkev snižuje hladinu LDL („zlého“) cholesterolu v krvi. Jeden z výzkumů dokonce prokázal, že pravidelná konzumace mrkve dokáže tuto hladinu snížit o více než 10 %. Ovšem za předpokladu, že sníte alespoň 200 g mrkve denně. Vysoká hladina špatného cholesterolu v krvi dlouhodobě zvyšuje riziko srdečních onemocnění, proto se rozhodně vyplatí držet si cholesterol v normě. Třeba díky mrkvi.

2) Mrkev zpevňuje kosti

Jak už víte z dnešního článku, je tato sytě oranžová zelenina plná vitamínu K. Ten podporuje správný metabolismus kostí, konkrétně zajišťuje dostatečnou mineralizaci kostní tkáně, čímž brání vzniku osteoporózy. (Osteoporóza způsobuje řídnutí kostní tkáně = oslabuje kosti, zvyšuje riziko zlomenin.)

3) Mrkev podporuje přirozenou detoxikaci

Díky tomu, že mrkev se skládá z velké části z vody, pomáhá našemu organismu se přirozeně odvodňovat a detoxikovat. Správná a pravidelná detoxikace organismu je přitom klíčem k celkovému zdraví těla, včetně zdraví jater a ledvin, na které mrkev také působí velmi blahodárně.

V jakém stavu mrkev konzumovat?

Abyste zdravotní benefity získané konzumací mrkve využili naplno, je dobré znát pár zásad. O příjmu živin totiž rozhoduje stav, v jakém se zelenina při konzumaci nachází. Syrová mrkev na chroupání je fajn, ale nezískáte z ní tolik živin, jako z mrkve zpracované. Zvláštní, protože u většiny zeleniny to bývá obráceně. Jenže mrkev potřebuje narušit své buněčné stěny (vařením, strouháním), aby se z ní začaly uvolňovat všechny ty zdraví prospěšné látky a vy jste je pak mohli vstřebat.

Dalším tipem, jak zvýšit vstřebávání živin z mrkve, je společná konzumace mrkve a tuku. Vitamíny A, K a E jsou totiž rozpustné v tucích, nikoliv ve vodě. Příjmem kvalitního tuku tak umožníte vitamínům, aby se v něm rozpustily ve váš zdravotní prospěch. No a proto v dnešním receptu mrkev strouhám a následně ji tak trochu utápím v másle. Tak dobrou chuť a hodně zdraví.

Článek Nedělní pečení: Mrkvánky s mákem a s povidly se nejdříve objevil na JsemBIO.

Proč si dopřát digitální detox?

Digitální detox prospěje rozhodně každému, kdo se většinu dne obklopuje moderními technologiemi. Počítačem, mobily, bluetooth sluchátky, chytrou televizí, chytrou domácností. V podstatě vším, co má přívlastek chytré, a nejste to vy. Pobyt na internetu přináší sice spoustu výhod a nových možností, zároveň nás ale potřeba svítit neustále zeleně dost vyčerpává. A to nejen po psychické stránce. Příliš časté koukání do monitorů způsobuje únavu očí, včetně syndromu suchého oka. (Při setrvačném koukání do jednoho místa totiž méně mrkáte, a to má za následek nedostatečné zvlhčení oka.)

Kromě problémů se zrakem může příliš dlouhá doba strávená v online světě způsobovat také bolesti hlavy nebo bolesti zad. Ty možná znáte lépe, než byste chtěli. Dlouhé sezení navíc zpomaluje náš lymfatický systém, což může vést k nedostatečné detoxikaci organismu. Tak trochu začarovaný kruh. Naštěstí, co se lymfy týče, existuje mnoho způsobů, jak ji rozproudit. A jak je to s tou psychikou?

U lidí, kteří digitální detox vyzkoušeli, byla prokázána snížená hladina kortizolu (stresový hormon) v krvi. Díky tomu u těchto lidí klesly projevy úzkostí, ke kterým stres výrazně přispívá. Co se naopak zvýšilo, byla bdělost a schopnost soustředění. Když jsme u toho soustředění, tak k lepší koncentraci vám kromě digitálního detoxu pomohou také přírodní nootropika. Tak je určitě vyzkoušejte.

Ať už vy sami cítíte potřebu digitálního detoxu či nikoliv, věřte, že jednou za čas byste si ho dopřát měli. Vaše zdraví to velmi ocení a možná se vám to dokonce zalíbí. Tak jdeme na těch 10 tipů:

1) Vyčleňte si čas, kdy budete offline

Jasně daná pravidla vám pomůžou, ať budete dělat cokoliv, včetně digitálního detoxu. Nejprve si promyslete, který den se reálně dokážete alespoň chvíli obejít bez připojení. Vybráno? Pak už si jen vypněte mobil (počítač pro jistotu vůbec nezapínejte). A nezapomeňte si to užít. Mít svůj čas sami pro sebe bez nutnosti sledovat vyskakující upozornění je normální. Jen to udělejte šikovně, abyste nebyli zbytečně nervózní, že vás někdo shání. O svém digi detoxu řekněte ostatním. Třeba se přidají. A když ne, tak budou alespoň vědět, proč nereagujete na jejich zprávy. To, kolik času strávíte nakonec offline, není důležité. Důležité je začít. A následně tento nový zvyk pravidelně dodržovat.

2) Na mobilu využívejte režim letadlo

Velmi praktická věc, kterou upotřebíte nejen nahoře v oblacích. Já režim letadlo používám každý den. Konkrétně každý večer před spaním. Jakmile se uložím do pelíšku, kliknu na ikonku s křídly a je klid. Dělám to proto, že nechci své tělo přes noc vystavovat vlnovému proudění. A až si konečně pořídím normální budík, jednoduše telefon vypnu. Režim letadlo ale můžete využívat i přes den, pokud vás prostě ruší neustálé cinkání notifikací. Anebo si vypněte zvuk. Ztišit svůj telefon dokážete mnoha způsoby, tak to udělejte. Je to sice drobnost, ale pomůže vám zvýšit efektivitu práce.

3) Vypněte všechna nadbytečná oznámení

Pokud se bojíte, že byste ztišením svého telefonu mohli přijít o důležité informace (někdo vám v nouzi volá, čekáte na nějaké potvrzení e-mailem atd.), jděte na to od lesa. Svůj mobilní telefon si nechte normálně zapnutý, jen si udělejte pořádek ve svých notifikacích. Svěží vítr, který se prožene vašimi aplikacemi, zrychlí fungování mobilu a především vás přestanou otravovat kdejaké kraviny. Já mám v telefonu striktní nastavení, které mě informuje o příchozích zprávách ze dvou, max. ze tří komunikačních kanálů + mi chodí notifikace ze dvou e-mailových schránek. Stačí. Bohatě.

Jedinou výjimku mezi ostatními aplikacemi u mě donedávna měla aplikace Water Time (Znáte?), která mi připomínala, že se mám napít. Protože ale vyskakovala každou chvíli, což mě rozptylovalo, učím se teď dodržovat správný pitný režim bez ní. Na závěr třetího bodu mám pro vás tip na ještě jednu aplikaci, kterou se v telefonu skutečně vyplatí mít. Mluvím o aplikaci Záchranka, která vznikla díky nápadu Filipa Maleňáka. Ten jako student ve spolupráci s profesionálními záchranáři vytvořil appku, co pomáhá zachraňovat životy. Tak si ji taky stáhněte.

4) Dělejte si offline pauzy

Čtvrtý bod je poměrně jednoduchý. Mnoho z nás si totiž s sebou mobil tahá všude. Třeba i do koupelny nebo k televizi. Přitom ho tam v tu chvíli vůbec nepotřebujeme. Co se té koupelny týče, tam se mnou mobil sice taky chodí, ale jen výjimečně, když se koupu a chci si u toho něco poslechnout. Jinak můj chytrý telefon zůstává vždy na svém místě. Je ale pravda, že já mám k technologiím trochu specifický, řekněme odtažitý, vztah.

Oproti tomu třeba má sestra s sebou mobil nosí velmi ráda. Představuje pro ni určitý zdroj její zábavy. Což chápu, ale jakmile vám mobil přiroste k ruce, buďte si jistí, že jakákoli forma digitálního detoxu bude mnohem složitější. Takže pro ty, kdo by si chtěli od online světa trochu odpočinout: Stačí si přes den dělat offline pauzy strávené v reálném světě.

5) Žádný telefon během setkání s přáteli

Nejen během setkání s přáteli, ale ani na návštěvě rodiny, na pracovních schůzkách, na rande. Máte-li prostě možnost trávit čas se skutečným člověkem, nikoliv jen s virtuální fotografií, zkuste si to vychutnat bez koukání do telefonu. Ono takové setkání může trvat několik hodin a vy najednou zjistíte, že během toho, co jste se bavili s ostatními, jste si vlastně prošli takovým menším digitálním detoxem. Je pravda, že setkávání se s lidmi může být v dnešní době tak trochu oříšek, ale nemožné to není. A já osobně jsem přesvědčená, že forma sociálního kontaktu je tím nejlepším a nejpřirozenějším digitálním detoxem.

6) Nejezte u obrazovky

Tohle bývá poměrně častý problém. Když jsem ještě pracovala v kanceláři, tak jsem taky jídávala před počítačem, abych ušetřila čas. Teď už si dělám pauzy na jídlo každý den. Jelikož ale nerada jím sama, tak si aspoň pouštím různé rozhovory, podcasty a tak. Neobejdu se tím pádem sice úplně bez technologií, ale je to pořád lepší než obědvání před obrazovkou. Vědci už dávno prokázali, že nevědomé jezení přispívá k nadváze a k větší míře stresu. Jde o to, že pokud se na příjem potravy nesoustředíte, dostáváte do sebe v podstatě prázdné kalorie. Pocit hladu neutišíte, zároveň však víte, že svou porci už jste snědli. Jenže ten hlad je prostě nepříjemný, tak si dáte porci druhou, nebo se zaplácnete pamlsky, a večer máte výčitky. Raději jezte normálně u stolu a svůj oběd zkuste skutečně prožít.

7) Najděte si offline aktivity

Offline aktivity jsou velmi důležité jak pro tělo, tak pro mysl. Odvíjí se od nich čas, který strávíte bez internetu, potažmo i bez technologií. Čas, který si můžete započíst do své digitálně-detoxikační kúry. Jaké aktivity zvolit? Jsou jich mraky od pečení, přes pletení, deskové hry, zahrádkaření, až po sport. Cokoliv vás baví a nepotřebujete k tomu ani obrazovku ani Wolrd Wide Web, se počítá. Není asi nutné zdůrazňovat, že v případě sportovních aktivit také posílíte zdraví a zlepšíte svou fyzičku. Anebo zkuste otužování! Tím se já osobně bavím už víc jak půl rok a pořád je to sranda.

8) Před spaním se s technologemi rozlučte

Upřímně, na tomto bodě budu muset já sama ještě trochu zapracovat. Světlu z technologií se totiž večer občas vystavuji, i když vím, že bych neměla. Znáte to, pustíte si film, najednou je spousta hodin a vy si jen vyčistíte zuby a jdete spát. To je ale špatně. Modré světlo, které z televizí, z mobilů a ze všech dalších obrazovek vyzařuje, bychom měli eliminovat alespoň 90 minut před ulehnutím ke spánku. Proč? O tom si můžete do detailu přečíst v mém článku na téma jak večer bezpečně svítit. Tady je.

9) Doplňte detox očistou duše

Co tím myslím? Není relax jako relax. U spousty aktivit si sice fyzicky oddechnete, ale stále při nich zaměstnáváte mozek. Proto nezapomínejte ani na odpočinek duševní. Zkuste třeba meditace. Je to kouzelné, chvíli na nic nemyslet. Kromě meditací můžete vyzkoušet také vizualizace, tedy představování si. Co si představovat? To je úplně jedno. Představujte si louku plnou květů, zasněžený kopec anebo něco osobního, třeba že jste konečně vyhráli Eurojackpot. Důležitý je ten prožitek a duševní osvěžení.

10) Choďte často do přírody

V poslední době si čím dál více lidí uvědomuje důležitost pobytu v přírodě. Zdravotní benefity (čerstvý vdzuch, déčko ze sluníčka, žádný signál), které časem stráveným venku získáme, prospívají všem. Takže i v případě, že ve vás zeleň nevzbuzuje nezkrotné pocity nadšení, choďte ven. Někam za město nebo do parku. Mezi stromy. Síla příroda vás totiž dokáže doslova nabít přívalem nové energie. Řekla bych, že v tomto směru trumfne i okřídlený Red Bull. I když tohle já asi nedokážu objektivně posoudit, protože energeťáky nepiju. Já prostě chodím k těm stromům.

Článek 10 tipů, které vás provedou digitálním detoxem se nejdříve objevil na JsemBIO.

Rizikové látky v kosmetice

Hlavní problém chemických sloučenin v kosmetice spočívá v tom, že je jich už prostě moc. Složení každého výrobku se liší. V každém z nich se nachází jiné chemické látky, v jiných poměrech. Nikdo navíc pořádně neví, jak se tyto látky navzájem ovlivňují, ani to, jak mohou v dlouhodobém horizontu ovlivňovat nás. A to si představte, že podle průzkumu z roku 2020 leží české dospělé ženě na poličce v koupelně průměrně 21 různých kosmetických produktů. To je teprve nálož. Já jich mám teda doma určitě míň, nicméně zanedbatelné číslo to taky není. Proto se snažím vybírat si produkty, které jsou z naprosté většiny vyrobeny z přírodních ingrediencí. Ideálně s certifikátem bio.

Mezi tři mediálně nejznámější skupiny chemických látek používaných v kosmetice patří: silikony (pro hebkou pokožku a lesklé vlasy), sulfáty (vytváří pěnu) a parabeny (konzervanty, působí antibakteriálně). V těsném závěsu za nimi by mohla následovat umělá barviva + parfemační složky. Jelikož jsem se všem těmto 5 skupinám na JsemBio už věnovala, posunu se dnes dál. K látkám, které se velmi často vyskytují v kosmetice tělové. Chvíle napětí, na scénu přichází ftaláty, deriváty ropy a mikroplasty.

Ftaláty

Význam ftalátů v kosmetickém průmyslu

Ftaláty = estery kyseliny ftalové jsou látky, které se využívají napříč průmyslovými sektory. Využívají se nejen v kosmetice, ale také ke změkčování PVC materiálů. Různorodé, že? Ovšem nejsem si jistá, jestli jde o různorodost, ze které bychom se měli radovat. Výrobci kosmetiky s ftaláty pracují zejména ze dvou důvodů. V první řadě plní ftaláty v kosmetice funkci rozpouštědla (pro další látky obsažené ve výrobku).

Za druhé slouží jako fixátory vůně. A co si budeme povídat, většina zákazníků prostě preferuje kosmetiku voňavou. Někdy až příliš voňavou. Když už jsme u vůně, je dobré zmínit, že pokud byste hledali ftaláty na etiketě výrobku, je dost pravděpodobné, že byste pohořeli. Mezi jednotlivými zástupci složení se totiž ftaláty skrývají pod označením fragrance (vonná složka / parfém). Vodítkem pro vás může být informace, která udává obsah syntetických látek. Obsahuje-li produkt syntetické složky, zvyšuje se pravděpodobnost, že obsahuje i ftaláty. Čím je nahradit? Přírodní kosmetika používá pro zvýraznění vůně esenciální oleje. Ty jsou vůči zdraví šetrnější, ale zároveň jsou taky dražší, což se pak logicky promítne do ceny.

V jakých produktech ftaláty najdeme

Ftaláty běžně najdeme v řadě kosmetických výrobků. Nejčastěji se skrývají v lacích na nehty, v různých parfémech, ve vlasové kosmetice (šampony, tužidla, laky), v tělových emulzích a někdy i v pleťových vodách. A jsme právě u toho. Pokud si nastříkáte na vlasy lak s ftaláty, nalakujete si nehty a odlíčíte se „ftalátovou“ pleťovou vodou, nevstřebali jste už za den těchto látek více, než je únosné?

Zdravotní rizika ftalátů

Seznam zdravotních rizik, které s sebou ftaláty nesou, je k naší smůle velmi dlouhý. Jako první uvedu negativní dopad na endokrinní systém (systém žláz s vnitřní sekrecí) spolu s narušením hormonální rovnováhy. Některé studie dokonce naznačují přímý vliv ftalátů na náš reprodukční systém, přičemž zvýšené riziko neplodnosti při nadměrném užívání této chemické skupiny už prokázáno bylo.

Dále se nyní zkoumá potencionální souvislost mezi pravidelným vystavováním se ftalátům a rozvojem vývojových vad u nenarozeného plodu. Dobrý pozor vždy dávejte u malých dětí, ty by do kontaktu s chemickými látkami vůbec přijít neměly. V neposlední řadě musím ještě zmínit, že vědci prokázali zvýšené riziko vzniku alergií a astmatu v souvislosti s dlouhodobým užíváním ftalátů. Ach jo.

Deriváty ropy

Vazelína

Mezi nejznámější deriváty ropy v kosmetické oblasti se řadí minerální oleje a vazelína. Skutečně, vazelína, kterou možná používali už vaši prarodiče. Její výhodou je rozhodně to, jak skvěle dokáže promastit vysušenou pokožku. (Díky tomu skvěle funguje na takzvané „tvrdé“ paty.) Jenže to není vše. Tím, jak vazelína ulpívá silnou vrstvou na kůži, ucpává póry, a to má za následek, že pokožka nemůže pořádně dýchat. V kůži se tak hromadí více toxinů a není dostatečně vyživena.

Na závěr bych se vrátila obloukem zpátky k tomu, že vazelína vznikla z ropy. Jako její derivát proto neobsahuje žádné živiny a nemá našemu zdraví co nabídnout. Oproti tomu včelí vosk nebo bambucké máslo se živinami pochlubit mohou, dají se proto považovat za hodnotnou alternativu vazelíny.

Minerální oleje

Minerální oleje jsou dalším produktem ropy, se kterým se v kosmetice setkáte. Výrobci jim často dávají přednost před přírodními oleji, protože jsou jednoduše levnější a mají delší životnost. Co naplat, že kvalita minerálních olejů se s těmi přírodními nedá srovnat. Nenechte se zmást, minerální oleje totiž nemají nic společného s těmi zdravými minerály. Kdepak. Jde jen o shodu jmen. Stejně jako vazelína, ani minerální oleje neobsahují žádné živiny. A stejně jako ftaláty, jsou v kosmetice nadužívány.

Co se stane, když minerální olej přijde do kontaktu s pokožkou? Minerální olej vytvoří jakýsi ochranný filtr, který je popravdě k ničemu. Tento filtr totiž k pokožce nepustí ani dostatek vzduchu, ani dostatek vody. Kůže proto může být náchylnější k projevům akné, k zánětům i k předčasnému stárnutí. To jsou vyhlídky, co? Pokud byste minerální oleje nadužívali, mohou vám hrozit i jiné zdravotní problémy, nejen ty kožní. K tomu všemu tyto ropné deriváty zatěžují životní prostředí, především vodní ekosystém.

Mikroplasty

Mikroplasty patří ke skupině látek, které byste v kosmetice možná vůbec nečekali. A přesto se v ní nachází. Nejčastěji bývají součástí peelingů a sprchových gelů, kde mají sloužit k tomu, aby pomáhaly odstraňovat odumřelé buňky naší pokožky. Kromě peelingů a sprcháčů se mikroplasty mohou nacházet také v zubních pastách, ve rtěnkách nebo v krémech. Do těchto typů kosmetických produktů se mikroplasty přidávají z důvodu „zahuštění“ výrobku.

To, jestli kosmetický produkt vznikl s využitím mirkoplastů, zjistíte podle údajů na obalu. Mikroplasty se označují zkratkami typu PE (polyethylen), PP (polypropylen) nebo třeba PET (polyethylentereftalát). Hlavní kámen úrazu u mikroplastů vidím v tom, že plasty obecně neskutečně zamořují životní prostředí. Mikroplasty z kosmetiky pak znečišťují zejména vodní toky a vodní plochy. Je to logické, jak peelingy, tak sprchové gely, se po umytí dostávají spolu s odpadní vodou trubkami do čističek. Ty však mikroplasty nedokážou správně přefiltrovat, takže mikroplasty dále putují řekami až do moří a oceánů. Smutná cesta.

Co se týče vlivu na zdraví, tam odborníci zatím nemají dostatek studií k tomu, aby mohli říct, jak mikroplasty působí na lidský organismus. Přirozené ale nejsou, to víme všichni. Protože problematika plastů je mnohem obsáhlejší, budu se jí na blogu určitě ještě věnovat. Než se tak stane, mrkněte se na můj článek o užívání parabenů, silikonů a sulfátů ve vlasové kosmetice.

Článek Přehled: Chemie v tělové kosmetice a její rizika se nejdříve objevil na JsemBIO.

Příběh sněhové vločky

Co předchází vzniku vločky

Aby sněhová vločka mohla vůbec vzniknout, potřebuje k tomu správnou vlhkost vzduchu. Ta nastává, když teplota vzduchu klesne k mínusovým hodnotám. Jakmile tato chvíle přijde, začne se drobná částečka prachu, která si jinak jen tak poletuje vzduchem, měnit v budoucí sněhovou vločku. Jak?

Nejdříve se působením vodní páry vytvoří na prachovém zrnku ledový krystalek. Postupně se pak vytváří krystaly další a další. Jednotlivé krystalky ledu se následně spojí v jeden větší shluk. Tím se zároveň zvětší i celé prachové zrno, jenž je drobnými krystalkami poseté. A tak vzniká vločka. Taková, jakou ji známe.

Za jakých podmínek dopadne vločka na zem

„Dospělá“ sněhová vločka ale nemusí vždy dopadnout na zemský povrch. Život vloček je totiž neustále ovlivňován okolními podmínkami. To, jestli dopadnou až k nám, závisí především na správné teplotě vzduchu. Ta se vždy pohybuje v mínusových číslech, tedy pod nulou, a musí být stejná ve všech vrstvách vzduchu, kterými vločka během pádu prochází. Tomu říkám loterie.

Za těchto podmínek se pak z nebe můžou sypat tisíce a tisíce vloček. Po dopadu na zem mají sice tendenci lehounce roztávat, ale zároveň se propojují v jeden velký útvar, který nazýváme sníh. Pokud však sněhová vločka při své cestě narazí na vrstvu vzduchu s teplotou vyšší než nula, k nám, lidem, už nedorazí. Místo toho přijde na řadu tání, které způsobí, že se ledové krystalky, z nichž se vločka skládá, změní na vodu. K zemi se tak následně snáší pouze déšť se sněhem nebo mrznoucí déšť. (Smutný smajlík.)

Co ovlivňuje tvar vločky

Tvar a rozměr sněhových vloček podléhá více faktorům, nicméně za ten hlavní se považuje opět vlhkost vzduchu. Pokud je ovzduší sušší, vznikají vločky ploché, beztvaré. Naopak v případě vysoké vlhkosti vzduchu se rodí vločky, jež se tvarují do těch typických útvarů, které umí nakreslit už děti v mateřské školce. Tyto nejkrásnější vločky přichází na svět při teplotách zhruba mezi -10 až – 15 stupni Celsia. Připomínají krajkové vzorování a jsou skutečně nádherné. (Mě prostě nikdy nepřestanou fascinovat.)

V případě, že se teploty sníží až k -20 °C, se pak z mraků sypou už jen sněhové jehličky, které píchají do tváře a pěkně zebou. Jak je to s velikostí vloček sněhu? Sněhová vločka sice může při spojení s dalšími vločkami dorůst až velikosti 15 mm, nejčastěji se ale k nám dolů dostávají z nebe vločky samostatné, o rozměrech pouhého 1-2 mm.

Kopie sněhové vločky neexistuje

Opravdu nemůžete najít dvě stejné sněhové vločky? Odpověď je jednoduchá. Vědci spočítali, že pravděpodobnost, že objevíte vločku sněhu stejného tvaru, se rovná 0,00000…1. Těch nul by tam bylo opravdu hodně, takže je sem všechny vypisovat nebudu. Jednoduše řečeno, mluvíme o pravděpodobnosti tak šíleně malé, že je v podstatě nereálná. Čím to je?

Jde o to, že v přírodě nikdy nenastane okamžik, který by nabídl naprosto identické podmínky pro vznik vločky. Každá sněhová vločka se rodí v jinou dobu a za jiných okolních meteorologických jevů, což má přímý vliv na její tvar. Proto se sněhové vločky liší. Tvar vloček se navíc ještě mění v průběhu jejich cesty atmosférou. K zemi tak často dopadá vločka, která už vystřídala mnoho různých podob.

Když se z vloček stane sníh

Jak již bylo napsáno, jednotlivé vločky se po dopadu na zem spojují v jednu velkou bílou v peřinu. Bílá pokrývka však vydrží jen za předpokladu, že teploty zůstanou pod bodem mrazu. Jakmile se přehoupnou nad nulu, sníh začne tát. A to je vždycky škoda. Informace o tání sněhu pro vás asi nebude v ničem nová, věděli jste ale, že existují různé typy sněhu? Vsadím se, že ten první znáte určitě. Říká se mu prašan.

Prašan

Jako prašan se označuje čerstvě napadený sníh, který opravdu vypadá jako prachová peřina. Od toho byl také odvozen jeho název. Estetický dojem, který tento typ sněhu vzbuzuje, je způsoben tím, že se jednotlivé vločky sněhu po dopadu na zem ještě nestihly navzájem propojit. Proto působí tak krásně. Prašan možná ocení někteří lyžaři nebo snowboarďáci, sněhuláka z něj ale spíš nepostavíte.

Zlomkový / plstnatý sníh

Tento typ sněhu se tvoří právě ze zmíněného prašanu. Zlomkový sníh se z něj stává vlivem větru a dalších meteorologických podmínek, které zapříčiňují lomivost vloček. V překladu, vločky se začnou lámat / rozpadat a spojovat se v jednu celistvou vrstvu sněhu. Zlomkový sníh je obvykle těžký (tak do něj zkuste nespadnout, dlouho byste se vyhrabávali). Na horách navíc hrozí, že se tento typ sněhu změní v lavinu.

Firn

Firn není ani sníh, ani led. Je to v podstatě stagnující stádium přeměny sněhu na led, ke které ale nikdy úplně nedojde. Firn můžete vidět při oblevě, kdy sníh nejdříve roztaje, ale protože teploty následně klesnou pod bod mrazu, sníh znovu zamrzne. Dalo by se proto říct, že firn je sníh, který opakovaně roztává a opakovaně zamrzá. Jeho konzistence se podobá spíše ledu. Na rozdíl od pravého ledu se ale skládá ze sněhových vloček (prachových částic a krystalků ledu), nikoliv z čisté vody jako led. Za určitých podmínek se firn může dokonce změnit v ledovcové těleso.

No a je to. Tím je celé to tajemné kouzlo zimy vysvětleno. Možná si pamatujete, jak jsem se na podzim podobně pokusila rozebrat tajemství barevných podzimních listů. Příroda mě zkrátka baví. Jestli jste na tom stejně, mrkněte se do naší rubriky Příroda, kde najdete spoustu dalších článků. Příjemné čtení!

Článek Jak vznikají vločky sněhu? se nejdříve objevil na JsemBIO.

Co je jóga

Jóga by se dala stručně popsat jako kombinace fyzické a psychické aktivity. Při plném procítění jóga účinně ulevuje od stresu, snižuje projevy psychických obtíží (např. úzkosti, deprese), zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů i končetin, podporuje správné fungování bránice, plic a v neposlední řadě protahuje celé tělo, od svalů, kloubů až po ty nejmenší šlachové úpony. Jóga se dá také chápat jako soubor jednotlivých jógových ásan, které se praktikují během cvičení.

Jóga však není jen pouhou sestavou cviků, je také určitou filosofií. Určitým smýšlením o světě kolem nás. A v současné době se jóga mimo jiné stala také úspěšnou byznysovou oblastí. A to už se dostáváme k různým typům jógy. Pokud jste slyšeli například o pivní józe, pak to není vtip. Skutečně existuje. Já se ale dnes zaměřím na trochu jiné typy jógy. A vezmu to podle abecedy.

Typy jógy

Akrojóga

Akro, zkratka pro akrobacii. Akrojóga se cvičí v párech a spojuje základní jógové pozice s prvky akrobacie. Díky tomu oba členové páru rovnoměrně posilují svaly celého těla. Dále tento typ jógy zlepšuje rovnováhu, koordinaci a podporuje vzájemné fyzické i mentální propojení dvou lidí, kteří spolu akrojógu cvičí. Tento typ jógy ale není vhodný pro začátečníky, protože je poměrně náročný a vyžaduje dobrou znalost základních jógových pozic a jejich správné provedení.

Aquajóga

Aquajóga už svým názvem opět naznačuje, oč se jedná. Jde o cvičení jógových ásan ve vodě. Tento typ jógy, na rozdíl od předešlého, se hodí i pro úplné jógové začátečníky, a to proto, že ve vodě je provádění jednotlivých pozic mnohem jednodušší. Voda vás bude krásně nadnášet a vy si budete moci užívat celkové protažení. Aquajóga se navíc nikdy necvičí ve studené vodě, nemusíte se proto bát, že by vám v bazénu byla zima. Teplota vody pro praktikování aquajógy se pohybuje mezi 28-32 stupni Celsia. Kromě toho, že cvičení v teplé vodě je velmi příjemné, používá se ještě z jednoho důvodu. Teplo uvolňuje svaly. Ty pak ve spojení s protahovacími cviky dosahují maximální relaxace.

Aštanga jóga

Aštanga jóga se vyznačuje rychlým střídáním jógových ásan. Tento typ jógy se proto doporučuje osobám, které už mají s praktikováním jógy dostatečné zkušenosti a jednotlivé pozice znají a umí je cvičit. Během aštanga jógy vystřídáte obvykle šest různých sekvencí, které na sebe rychle navazují. Aštanga jóga se cvičí ve vysokém tempu a na sto procent se při ní využívá plný jógový dech. Pokud budete tento jógový styl praktikovat správně a pravidelně, můžete z něj jedině vytěžit. Pomůže vám například shodit přebytečné zásoby tuku, rozproudí váš oběhový systém a zvýší kapacitu vašich plic.

Bikram jóga

S bikram jógou se můžete někdy setkat také pod pojmem Hot jóga. Ano, to je ta jóga, při které se zpotíte i na místech, o kterých jste nevěděli, že je máte. Bikram jóga se praktikuje při teplotě 40-42 stupňů, takže máte pocit, jako byste se při ní nacházeli v kolébce tohoto tisíce let starého umění. To vedro je totiž podobné, jako bývá uprostřed parného dne v Indii. Na lekcích bikram jógy se ale kromě pocení samozřejmě i protáhnete. Základní bikram sestava obsahuje 26 různých jógových pozic. Těchto 26 ásan postupně provádíte v tom obrovském, čtyřicetistupňovém horku, čímž spalujete docela slušné množství kalorií. I bikram jóga proto může přispět k rychlejšímu a účinnějšímu hubnutí.

Rozhodně se však nedoporučuje lidem, jež s hubnoucím procesem teprve začínají. Obecně platí, že byste se na tyto lekce neměli chystat, pokud se zrovna nenacházíte v dobré kondici. Proč? Toto cvičení je hodně fyzicky náročné a vyžaduje vitalitu a odolnost vůči vysokým teplotám. Bikram józe by se měli vyhnout také osoby trpící kardiovaskulárním onemocněním, těhotné ženy a děti mladší 12 let. Pokud se na hodinu bikram jógy vydáte, nezapomeňte si s sebou vzít ručník, velkou láhev plnou čisté vody a malou svačinku, kterou můžete sezobnout po cvičení. Budete totiž úplně vycuclí.

Hatha jóga

Hatha jóga je v podstatě taková ta klasická, tradiční jóga. Během hatha jógy praktikujete různé ásany, jejich výběr není předem určený. Všechny pozice cvičíte pomalu, v rytmu vašeho dechu. Tento jógový styl proto může oslovit všechny. Od začátečníků až po znalé jogíny. Obecně lze říci, že hatha jóga představuje takové klidné a meditační cvičení, díky kterému se protáhnete a pročistíte si hlavu. Název Hatha vzniknul spojením slov Ha + Tha. Ha znamená slunce, Tha znamená měsíc. Hatha jóga proto mimo jiné ztělesňuje nastolování rovnováhy mezi těmito dvěma základními přírodními entitami a jejich energiemi.

Iyengar jóga

Opět jeden z klasických typů jógy. Iyengar jóga se vyznačuje tím, že při ní musíte dodržovat tři zásadní věci: provedení, čas a pořadí. Abyste si to dokázali lépe představit, jde o to, že jednotlivé jógové pozice musí jít za sebou ve správném pořadí (tak, jak je iyengar jóga určuje). Dále v nich musíte setrvat po správně dlouhou dobu a pochopitelně je musíte taky správně provést. Cvičení iyengar jógy si můžete ulehčit pomůckami typu dřevěné / molitanové bločky, popruhy a podobně. Tento typ jógy se vyplatí zejména lidem, jež chtějí zlepšit svou koordinaci a rozvinout své protahovací schopnosti.

Jivamukti jóga

Jivamukti jóga patří k moderním typům jógy. Oproti ostatním jógovým stylům je poměrně mladičká, na svět se vyloupla teprve v 80. letech minulého století. Její domovinou není Indie, ale New York. Možná právě proto zůstává v Americe tento typ jógy velmi populární. V Česku si ale zatím tolik slávy neužil. Jivamukti jóga vychází z klasické jógy, její praktikování se ale nese v rychlejším tempu. Pokud chcete jivamukti vyzkoušet, počítejte s tím, že se během lekcí setkáte nejen s protahováním, ale také s pravidelnými pauzami určenými k meditování a ke zpěvu manter. Na hodině jivamukti zkrátka obdržíte takový komplexní balíček na podporu těla i duše.

Jóga pro těhotné ženy

Těhotenská jóga představuje skvělý způsob, jak připravit tělo ženy na porod i na následnou poporodní péči. Proto není divu, že se v posledních letech těší velké oblibě napříč Evropou, včetně České republiky. Pokud budete těhotenskou jógu cvičit s profesionální instruktorkou, nemusíte se bát, že byste ublížila sobě či svému miminku. Tento styl jógy plně odpovídá tomu, jak se ženské tělo v průběhu těhotenství mění a pamatuje nejen na matku, ale i na dítě. Pokud se tedy aktuálně nacházíte v radostném stavu očekávání, určitě jógu pro těhotné vyzkoušejte. Nejde totiž jen o samotné fyzické cvičení.

Jóga pro těhotné učí budoucí rodičky naslouchat svému tělu, učí je vnímat své emoce a především je učí správně dýchat. A vy už určitě víte, že správné dýchání je při porodu klíčové. Pravidelnou docházkou na lekce jógy se mohou nastávající maminky navíc zbavit nepříjemných bolestí zad nebo od častých těhotenských otoků dolních končetin. Tak se nebojte a zacvičte si. Výjimku pochopitelně tvoří ženy, které mají od lékaře naordinovaný klid na lůžku. Těm by cvičení mohlo bohužel uškodit.

Kundalini jóga

Slovo kundalini jste možná už slyšeli v souvislosti s energií. Ano, kundalini je jednou z lidských energií, se kterou se dá spojit právě pomocí jógy. Sestavy tohoto typu bývají zaměřené na důkladné provádění jógových ásan, na dechová cvičení a také na meditování (včetně odříkávání speciálních manter). Soubor všech těchto aktivit má za cíl otevřít první, kořenovou, čakru a probudit její energii. Z první čakry pak může energie postupovat podél páteře dále až k čakře sedmé = korunní. Jestli se chcete o významu čaker dozvědět více, přečtěte si můj přehled všech 7 základních center lidské energie.

Kundalini jóga vychází z tantry, její cvičení se ale zase o tolik neliší od jiných jógových lekcí. Toužíte-li tedy po pravém tantrickém zážitku, vyhledejte jiné aktivity. Kromě toho, že kundalini jóga otevírá centra lidské energie, přináší lidskému tělu také další zdravotní benefity, například podporu nervového systému, posílení endokrinních žláz a celé reprodukční soustavy. Příznivě působí také na psychiku. Co všechno nedokáže „obyčejné“ otevření energetických čaker, že?

Power jóga

Power jóga je typická svým rychlým tempem a posilovacími cviky. Během power jógy tak rozhodně spálíte nějaké ty kalorie a zároveň posílíte své svalstvo. Tento mladý jógový styl proto často slouží jako praktická doplňková aktivita pro všechny, kdo se zajímají o svět fitness a o zdravý životní styl. Sestavy power jógy mohou být různé, ásany se mohou měnit, svižné tempo však zůstává. Při cvičení power jógy nikdy nezapomeňte hluboce dýchat. To vám pomůže, abyste se další den necítili „ztuhlí“. Pokud s jógou začínáte, vyzkoušejte ale nejprve jiné jógové styly, například hatha jógu.

Restorativní jóga

Restorativní jóga má za úkol uvolnit člověka jak po fyzické, tak po mentální stránce. Cvičit ji může kdokoliv. Jelikož se během praktikování restorativní jógy postupuje pomalým tempem (nikam se nespěchá), hodí se tato jóga pro každého, kdo se touží v klidu protáhnout a relaxovat. Největší přínos má tento styl jógy pro lidi, jež se snaží zotavit z úrazů nebo z jiných zdravotních omezení. Cvičí se proto s pomůckami, které usnadňují provedení jednotlivých ásan. Restorativní jógu je možné zařadit i do rehabilitačního nebo pooperačního programu. Praktikovat ji mohou také lidé trpící dlouhodobým onemocněním. Ovšem vždy pod dohledem zkušeného instruktora a po předešlé konzultaci s lékařem.

Vinyasa jóga

Cvičte a dýchejte. Tak by se dal stručně popsat typ jógy zvaný vinyasa, který staví právě na práci s dechem. Cílem každé lekce vinyasa jógy je, abyste dokázali sladit svůj dech s pohyby těla. Celé cvičení proto působí velmi dynamicky a vyhovuje zejména jogínům, kteří už jógu trochu ovládají a chtějí zapracovat na svých dechových schopnostech. Vinyasa jóga se obvykle necvičí v nějakých závratných tempech. Důležitější než fyzička je obratnost a pak také mentální propojení těla a duše. K tomu dochází při vinyasa józe mnohem snadněji, právě díky hlubokému dýchání.

Článek Různé typy jógy: Jak si správně vybrat? se nejdříve objevil na JsemBIO.

Co na sušenky potřebuji:

Bio kvalita surovin

Dnešní recept jsem vymýšlela tak, aby se všechny suroviny v něm uvedené daly snadno sehnat v bio kvalitě. Kde hledat? Sortiment bio potravin v poslední době výrazně rozšířil například Albert, svůj stálý bio koutek má také Lidl, ten je ale ve své nabídce omezenější. Hodně bio produktů nabízí také Rohlík.cz. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na zdravé výživy a farmářské obchůdky, kterým velmi fandím.

Co se týče jednotlivých značek, já moc ráda nakupuji bio potraviny v DM drogerii. Jednak má široký výběr a také jsem vždy velmi spokojená s kvalitou surovin. V DM drogerii běžně nakoupíte bio kokosový olej, bio kakao nebo bio prášek do pečiva. Kokosovou mouku a kokosový cukr z ekologického zemědělství prodává např. síť Country Life. Co nám zbývá? Vajíčka. Nejlepší bio vajíčka jsou patrně ta domácí, pokud vaše slepičky ovšem nekrmíte kdoví čím. Za bio vejce v obchodech si bohužel dost připlatíte, tudíž záleží na hloubce vaší peněženky. A taky na tom, kolik chcete do sušenek investovat.

Seznam:

• 200 g kokosové mouky
• 120 ml kokosového oleje
• 50 g mletého kakaa
• 50 g kokosového cukru
• 3 celá vajíčka
• špetka prášku do pečiva
• špetka soli

Jak sušenky upeču:

Postup na pečení sušenek se pokusím sepsat co nejjednodušeji. Do mísy vsypte kokosovou mouku a cukr (ten kokosový zajímavě voní a je o trochu zdravější). Množství cukru v receptu si můžete regulovat dle svých chuťových preferencí, klidně dejte cukru více. Anebo místo něj použijte med, jen počítejte s tím, že těsto pak bude mazlavější. Dále přisypte kakao, sůl a špetku kypřícího prášku. Následně zapracujte také kokosový olej, vajíčka a trochu vody. Vodu je lepší přilít do těsta proto, aby nebylo příliš sypké. Stačí tak 50-100 ml čisté studené vody. Ze všech surovin vypracujte rukama konzistentní těsto. Až bude těsto držet pohromadě, posuňte se k tvarování.

Těsto můžete tvarovat různě. Buď lžičkou nebo vykrajovátky. Pokud budete vykrajovat jako já, přeneste vždy část těsta na vál vyložený pečicím papírem a opatrně ho rozválejte. Já jsem nakonec válení válečkem vzdala a válela jsem těsto rukou. Prostě si vzpomeňte, jak jste kdysi na písečku váleli bábovičky a půjde to raz dva. Sušenky můžou mít tvary kytiček, koleček, srdíček, jednorožců, čeho chcete. Vždy ale vykrajujte sušenky z dostatečně tlusté vrstvy těsta, jinak by se vám začaly drolit. Těsto je totiž dost křehké. Během vykrajování si nechte nahřát troubu (tak na 200 stupňů).

Vykrojené sušenky položte na plech vyložený pečicím papírem a pečte je na 180 stupňů po dobu 15 minut. Pokud budete mlsat sušenky jen tak, „suché“, nechte je propéct klidně déle, budou pak více křupavé. Jen dejte pozor, ať se vám nespálí. Pokud je budete promazávat, stačí sušenky péct 15 minut. Upečené sušenky můžete lehce pocukrovat moučkovým cukrem a rovnou se do nich pustit. Anebo je můžete promazat. Já jsem zvolila tu druhou možnost.

Čím sušenky promazat

Je to podobné jako u jiného cukroví / sušenek. Promazávat můžete jak krémem, tak džemíky. Z krémů vám poradím jeden super jednoduchý, který se k dnešním sušenkám velmi hodí. Jednoduše vyšlehejte tvaroh s trochou vanilkového extraku. A je to. Tímto „krémem“ pak už jen sušenky potřete a spojte.

Další možností jsou džemy nebo marmelády. Ty prostě nikdy nezklamou. Já jsem použila na promazávání dva druhy. Část sušenek jsem ochutila zázvorovým džemem, který jsem vyráběla na blogu minulý týden, a další část jsem ochutila borůvkovou marmeládou. Chcete super tip? Zkuste tyto dvě zavařeniny zkombinovat. Ta pikantní chuť džemu v kombinaci s jemnou chutí nasládlé marmelády je prostě boží. Obě zavařeniny se navíc ke kakaovým sušenkám velmi hodí.

Bezlepkové pečení

Co je lepek

Domácí dobroty z bezlepkových muk nemusí péct jen celiaci, kteří jsou k tomu kvůli alergii na lepek nuceni. Bezlepkové mouky může v kuchyni využívat kdokoliv. Obzvlášť, když naše česká a moravská kuchyně stojí na moučných jídlech, které jsou samozřejmě lepku plné. Možná teď přemýšlíte nad tím, co vlastně lepek je. Lepek představuje takový bílkovinový komplex, který najdete v obalu zrna u obilovin typu pšenice, oves atd. Lepek má při pečení důležitou funkci: Způsobuje vláčnost a především lepivost těsta. Nicméně dá se v kuchyni úspěšně nahradit. Čím?

Mouky bez lepku

Na trhu už dnes naleznete opravdu mnoho muk bez lepku ve všech typech mletí, od hladké až po hrubou. Některé suroviny, ze kterých se bezlepkové mouky vyrábí, vás možná překvapí. Péct můžete z mouky kukuřičné, hrachové, čočkové nebo dokonce z mouky z ostropestřce mariánského. (Ten působí blahodárně na játra a pomáhá ke správné detoxikaci těla). Krátký přehled nejčastějších muk bez lepku jsem pro vás vtěsnala níže:

Mandlová mouka

Mandlová mouka, jak už název praví, se vyrábí z ořechů, z mandlí samozřejmě. Díky tomu je skvělým zdrojem živin, zejména minerálů (např. hořčíku, zinku) a vitamínů. Pravidelná konzumace mandlí navíc pomáhá snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi a podporuje mozkovou vitalitu. Mouka z mandlí je velmi jemná, proto se doporučuje kombinovat ji s dalšími typy mouky. Skvěle funguje při pečení křehkých dezertů, např. lineckých koláčů, vánočního cukroví a podobně. Z mandlové mouky mimochodem vyrobíte i domácí marcipán. Takže si ji do své spíže určitě pořiďte, ať máte sladký život.

Kokosová mouka

Další ořechovou moukou je mouka kokosová. Z té pečeme dnes! Kokosová mouka je oproti mandlové mouce chuťově výrazná, takže musíte počítat s tím, že váš dezert sama o sobě trochu ochutí. I tato ořechová mouka nabízí našemu zdraví spoustu benefitů. Kokosová mouka je nabitá vlákninou a zdravými tuky. Výrobky z kokosové mouky také fungují jako zdroj rychlé energie. Při pečení však můžete narazit na to, že se těsto bude drolit. S tím se možná setkáte i přípravě dnešních sušenek. Ale nebojte, stačí vytrvat a takzvaně to uválet. Anebo ji zkombinujte s jinou moukou, třeba s rýžovou, která lépe lepí.

Rýžová mouka

Mouka z rýže. Její výhodou je snadná stravitelnost. Rýže se podává například při dietách nebo při zažívacích obtížích. Svým způsobem se jedná o takovou odlehčenou mouku, která ale skvěle lepí! Určitě ji proto využijte do kombinace s jinými bezlepkovými moukami. Co z rýžové mouky upéct? Jak sladké dezerty, tak slané pokrmy. Rýžovou moukou podobně jako ostatními moukami bez lepku můžete také zahušťovat omáčky. Rýžová jíška zní zajímavě.

Pohanková mouka

Pohanka, mocná to bylina. Plná rutinu a plná minerálů (obsahuje draslík, zinek, vápník, železo, fosfor, selen a celou řadu dalších minerálů). Kromě minerálů se pyšní také vitamíny skupiny B a cholinem. Ten zlepšuje paměť, a to jak krátkodobou, tak dlouhodobou, a snižuje riziko zánětů v organismu. Pohanková mouka však hůře kyne, proto je opět dobré kombinovat ji s dalšími moukami bez lepku. Obvykle se udává poměr jedna ku jedné. Péct z ní můžete chleba, placky, usmažit si z ní můžete palačinky. Já jsem z pohanky na podzim pekla hruškový crumble. A co vy, z čeho rádi pečete? Zkoušeli jste doma někdy bezlepkový recept? Napište mi do komentářů nebo na Instagramu. Těším se na nové tipy!

Článek Nedělní pečení: Bezlepkové sušenky z kokosové mouky se nejdříve objevil na JsemBIO.